Učitelé se sjeli do Chaloupek, učili se pod širým nebem
Zveřejněno 31. 8. 2017 14:36
To hurá ale ve skutečnosti zaznělo daleko častěji než dvakrát. Na Chaloupky Kněžice totiž doputovaly dvě skupiny učitelek, aby si názorně vyzkoušely, jak se ze školky a školních lavic míří ven do krajiny. A tam pod širým nebem učí a hraje. Nejlépe ale obojí dohromady, jak říkával učitel učitelů.
Ve stejný termín probíhaly zároveň dva semináře. Jeden pro učitelky z mateřských škol, těch přijelo patnáct a pro učitele základních a středních škol. Těch dorazilo o šest více. Organizační nedostatek? Kdepak, spíše záměr. Moudré učitelky totiž vědí, že děti rostou a že je velmi dobré vidět do „kuchyně“ těm druhým. Jedny připravují děti pro ty druhé a nebo je od těch prvních přebírají a pracují s těmi, které těm prvním prošly rukama. Každopádně se našly takové, které mezi skupinkami pendlovaly a zkušenosti sbíraly na obou stranách.
Pro ty, které dorazily ze školky, čekal seminář zaměřený na vodu, půdu, slunce a vzduch. Zahrály si didaktické, smyslové i pohybové hry, vyzkoušely si, jaké to je být malým badatelem nebo se nadchly při prožitkových aktivitách. A to vše především venku v inspiračním okolí Chaloupek. Kde jinde vstřebávat podněty pro environmentální výchovu.
Program učitelek, které se po prázdninách vracejí do lavic, byl fyzicky poněkud náročnější. I pro ně byl připraven program především v lesích a loukách okolí a rádius byl již podstatně větší. Na vlastní kůži si vyzkoušely, že nejlépe se nové informace vstřebávají v propoceném tričku, podpořené emotivními zážitky. A na zlobení? Při celodopoledním běhání po lese nebude mít chuť a energii ani ten největší raubíř ze třídy, uf! Na to vemte jed.
Jako dárek či součást kurzu obdržela každá učitelka knížku Krajinou nápadů, kterou Chaloupky vydaly v tomto roce. A jako prezent byly lektoři právě autoři této publikace. To se to panečku taková knížka vnímá jinak. Kdykoli ji otevřete, ihned uslyšíte například Tomáše Krásenského a jeho příjemný hlas, který fyziku nacpe do každé trávy nebo pohledu na modrou oblohu.
Tři dny na Chaloupkách si tedy učitelky skutečně aktivně užily a věřte, že to spolu po večerech nebo na chvostu výpravy pořádně probraly. Vždyť se tu sjely doslova ze všech koutů republiky. Dokonce i té bývalé. Pro pětičlennou skupinu od Žiaru nad Hronom bylo největším zážitkem, že si můžeme běhat po lese – dokonce i v noci – a nebát se, že nás sežere medvěd. Inu, jiný kraj, jiný mrav.
Jan Uher
