Přírodní zahrady jsou pohlazení i inspirace
Zveřejněno 13. 6. 2017 0:08
Evropa má za sebou víkend otevřených zahrad. Tedy víkend, kdy se po vzoru Anglie otevírají pro širokou veřejnost mnohé zahrady, které jsou jinak pouze pro někoho. V Kraji Vysočina se do této akce každý rok zapojuje stále více zahrad a letos opět převažovaly zahrady přírodní.
Kdo se letos vydal do nějaké otevřené zahrady, nelitoval. Počasí bylo tak akorát a na náladě zahrad to bylo znát. Těžko hodnotit, která z mnoha přírodních zahrad byla hezčí, nápaditější, nebo dokonce přírodnější. To prostě nejde. Každá byla něčím jiná a zajímavá. Tak to prostě ve volné přírodě bývá. Někde jste měli zahradu pro sebe, jinde se branka netrhla. Ale pokud jsme zaznamenali, vždycky to byla pohoda.
Ve Staré Říši má certifikovanou přírodní zahradu Marta Veselá Jirousová - dcera Ivana Martina Jirouse – českého básníka, publicisty, výtvarného kritika, ale především vůdčího ducha českého undergroundu, ten nelitoval.
Dcera po tatínkovi podědila odvahu i básnického ducha a po mamince výtvarné nadání a toto vtiskává i do ukázkové přírodní zahrady. Zde nechává poměrně volnou ruku svým dětem, které bez předsudků a provinilého pocitu, že to se přece nehodí, kombinují naprosto vše a jsou šťastné. A to štěstí se přelévá na každého, kdo k Jirousům vkročí. Může se v podstatě vše a tvůrčí duch se vznáší nad krásným dílem. Dědeček Magor shlížející z nebes může být snad spokojen.
Na druhém konci kraje, v Chotěboři, otevřelo svoji zahradu Gymnázium. Tato zahrada je výjimečná v tom, že nebývá zvykem, aby klasické gymnázium vůbec mělo nějakou zahradu, natož tak krásnou a přírodní. Zahradu tvoří a udržují více méně studenti sami, ve svém volnu. Studenti byli tedy těmi nejlepšími průvodci po zahradě, připraveny byly aktivity pro děti, malování na obličej, ochutnávka Fair Trade výrobků a vynikající domácí koláče a záviny, slané či sladké domácí výroby od studentek.
A v ostatních zahradách? Tam to bylo podobné anebo úplně jiné. Kdo jste některou otevřenou zahradu navštívil, máte jistě představu.
Jan Uher
