Na včelařské výstavě nebude chybět oblíbený prosklený úl
Zveřejněno 21. 11. 2017 13:28
Kvalitní med od místních včelařů budou moci zájemci opět nakoupit na tradiční včelařské výstavě ve Velké Bíteši (výstavní sál Klubu Kultury, Masarykovo nám. č. 5), a to od čtvrtka 7. prosincedo úterý 12. prosince 2017 vždy od 9 do 17 hodin.
Na výstavě budou ke zhlédnutí i zakoupení naučné a dokumentární filmy na CD z produkce naší včelařské organizace o včelaření a včelařích na Bítešsku. Naši průvodci na výstavě se rádi s dětmi mateřských i základních škol, ale i se všemi ostatními návštěvníky, podělí o svoje zkušenosti s chovem včel a o zajímavosti z jejich života. Velkou pozornost nejen dětí přitahuje tradiční exponát – včely v proskleném úlu-, který ani letos nemůže chybět. Pro praktické včelaře chceme předvést opět některé zajímavé včelařské pomůcky. Z naší prodejní nabídky je trvale vysoký zájem o medové pečivo, medovinu v několika druzích, svíčky z včelího vosku, výrobky z včelích produktů a oblíbené 150 medové pivo. Na vaši návštěvu se opět těší organizátoři, kteří všem návštěvníkům rádi přiblíží život a chov včel.Letošní včelařský rok lze z celorepublikového hlediska hodnotit jako podprůměrný, ale s velkými lokálními výkyvy. Jarní mrazy poškodily lokálně především květy ovocných stromů, akátu atd. V naší oblasti došlo k téměř úplnému poškození květních pupenů především malolistých lip, které na mnoha místech vůbec nerozketly. Negativně se projevil nedostatek srážek. Kvetoucí rostliny, ovocné stromy i lesní porosty omezily tvorbu rostlinných šťáv, což mělo následně vliv na omezenou pastvu pro včely. V některých oblastech včelaři již med doprodali a cena při prodeji medů často přesahuje 150 Kč/kg. Nedostatek medu vede nepoctivé výrobce k falšování medu, o čemž lze získat dostatek informací např. na internetu. Získat kvalitní med (bez příměsí zahraničních medů, antibiotik, barviv, sirupů atd.) lze rovněž přímo od výrobců – včelařů ve vašem okolí. Dnes již většina včelařů prodává část nebo celou svou produkci „přímo ze dvora“. V obvodu naší včelařské organizace letos opět došlo nyní již jen k mírnému nárůstu počtu včelstev a včelařů. V současné době evidujeme v 29 obcích 1 935 včelstev, což je nejvyšší počet, který zde byl kdy zaznamenán.
Rád bych čtenáře seznámil se včelím produktem, jehož používání není tak rozšířené jako například propolis nebo pyl, se včelím jedem.
Včelí jed, společně s medem, včelím voskem, propolisem, pylem a mateří kašičkou, patří k včelím produktům. Slouží pro obranu včelstva před vetřelci. Tuto obranu zajišťují dělnice, které mají v zakončení zadečku umístěný jedová aparát s jedovou žlázou, vylučující jed. Jedovou žlázu mají pouze dělnice a matky. Matky žihadlo používají jen při souboji s jinou matkou nebo s nepřátelskými dělnicemi. Člověka matka nebodne, i když ji chytne například do uzavřené dlaně. Trubci žihadlo nemají. Proto např. děti ve včelařských kroužcích je s oblibou chytají do dlaně a v rámci výuky je značí barvou či opalitovými značkami, kterými se pro identifikaci a lepší viditelnost na plástech značí jen včelí matky. Dělnice brání své hnízdo např. při rozebírání úlu včelařem, proti vosám, sršním, dělnicím z jiných včelstev, myším a dalším vetřelcům, kteří se snaží proniknout do úlu. Dále včely chrání své stanoviště v blízkém okolí úlů, zpravidla do maximální vzdálenosti cca 50 metrů od svého úlu. Při sbírání nektaru a pylu včely na člověka neútočí. Mohou bodnout jedině, když na ně např. šlápneme nebo se s námi za letu srazí. V současné době jsou včelaři upřednostňována mírná plemena včel, které jsou výrazně méně bodavá, než např. včelstva chovaná před třiceti lety. Pokud se na stanovišti vyskytne bodavější včelstvo, je snahou včelaře takovému včelstvu vyměnit matku, která zcela zásadně určuje i bodavost včelího společenstva. O mírnosti v současnosti chovaných včelstev svědčí i to, že mnozí včelaři při obsluze včelstev nepoužívají ochranné rukavice ani včelařský klobouk. Je potřeba se však vyhnout zbytečnému rušení včelstev, nárazům a rychlým pohybům. Mírnost včel závisí i na počasí (např. před bouřkou stoupá agresivita včel) a probíhající snůšce. Nervóznější jsou včely třeba při kvetení řepky, naopak zpravidla velice mírné při medovicové snůšce z lesních porostů.
Jedová žláza je typická žláza trubičková, která je u dělnice dlouhá 1 – 2,5 cm, u matky 3,5 – 5,5 cm. Činnost jedové žlázy je závislá jednak na věku včely, jednak na přijímání bílkovinné potravy. V prvních dnech života přijímají mladušky nejvíce pylu, a proto jedová žláza začíná fungovat poměrně brzy. Větší přebytky jedu se začnou hromadit v jedovém váčku od 10. dne života včely a nejvíce jedu mají včely ve třetím týdnu života. V tomto stáří jsou nejvíce dráždivé a bylo zjištěno, že převážně tyto včely reagují a bodají při prohlídkách včelstev, i když zdaleka ne všechny vykonávají „strážní službu“ na česně úlu. Jedová žláza vyúsťuje do jedového váčku. Slouží jako zásobník sekretu jedové žlázy, ale nemůže se pomocí vlastních svalů smršťovat. K odčerpání jedu z váčku a jeho vpravování do rány slouží značně složitý žihadlový aparát nebo stručněji žihadlo. Zatímco matkám slouží hlavně jako kladélko při kladení vajíček do buněk, dělnice ho používají při obraně včelstva i své vlastní. Žihadlové štětinky dělnic mají na svých hrotech 10 – 12 vratizoubků, štětinky matek pouze 3 vratizoubky. Tyto vratizoubky zadrží žihadlové štětinky při bodnutí do měkké podložky (např. kůže) a jakmile se včela snaží je vytáhnout, zajede naopak žihadlový žlábek hlouběji. Při bodnutí se vytrhává celý žihadlový aparát a s ním i poslední nervová uzlina, která až do odumření buněk ovládá činnost žihadla a postupné vstřikování jedu do rány. Proto je důležité při bodnutí včelou žihadlo co nejdříve odstranit (např. nehtem, nožem) a zabránit tak dalšímu vstřikování jedu do rány. Včela po vytržení žihadlového aparátu hyne. Jako jedinec se obětovala pro včelstvo, které si ale průběžně vychovává další dělnice, aby nejet tyto ztráty rychle nahradilo. Včelí jed je bezbarvá kapalina charakteristické vůně a kyselé chuti. Po vysušení je to bílá, krystalická látka. Účinné složky jsou relativně odolné vůči působení teplot až do 100o C bez výrazné ztráty biologické aktivity. Sušina tvoří asi jednu třetinu celkové hmotnosti jedu. Včelí jed je poměrně složitá látka s obsahem látek podobných tukům, dále enzymy, bílkoviny atd. Tyto látky po bodnutí způsobují popraskání buněčných membrán, vyvolávají zánětlivý proces, poškozují krvinky, snižují krevní tlak, způsobují bolest a ve vyšších dávkách mají vliv na dýchání a nervový systém. Všechny složky včelího se synergují, tj. vzájemně působí tak, že celkový účinek jedu je vyšší, než by odpovídalo izolovanému účinku jednotlivých složek. Udává se, že zdravý muž přežije 300 až 1000 žihadel, ženy méně a děti asi 90 žihadel. Na včelí jed je alergické asi 1 % populace, kde tolerance k včelímu bodnutí je výrazně nižší až nulová. Při alergických reakcích na včelí bodnutí lze využít dostupné léky (např. Zirtec, Hismanal). Včelí jed se od včel dá získat zabodnutím žihadla do pružné podložky, kdy dojde k vytrhnutí žihadlového ústrojí s jedovým váčkem. U druhé metody dojde pouze k vystříknutí jedu na podložku, protože žihadlo po tvrdé podložce jen sklouzne. Při obou metodách včely k bodnutí vydráždíme pomocí elektrického proudu, který protéká přes těla včel při tzv. krokovém napětí. K získání 1 g žihadel je zapotřebí asi 3 000 včel. Včelí jed se ale využívá i léčitelství. Bylo např. dokázáno, že včelaři téměř netrpí na DNU nebo revmatismus. Apiterapie, tedy léčení včelími produkty, je výrazněji rozšířena v okolních zemích. V lidovém léčitelství se často používá přímé bodnutí včelou na postižená místa, přičemž se počet včelích bodnutí postupně zvyšuje a s několikadenními přestávkami se např. využije až 200 bodnutí. V prodejní síti je celá řada mastí s obsahem včelího jedu. Udává se příznivý vliv na bolesti kloubů, záněty nervů, revmatismus, bolesti svalů i příznivý vliv na pokožku.
Ing. Josef Janšta, předseda ZO ČSV Velká Bíteš
