Kniha o Pernštejnech se dotýká i Velkého Meziříčí
Zveřejněno 25. 6. 2024 10:58
Pernštejnové v evropských dějinách je název mimořádné publikace, která tematicky obsahuje reálie související s městem Velké Meziříčí. Přinášíme vám její recenzi od Stanislava Vaňka.
Mezi aristokratickými rody zemí Koruny české zanechali výraznou dějinnou stopu příslušníci rodu erbu černé zubří hlavy ve stříbrném štítu – Pernštejnové. Majetek Pernštejnů v Čechách a na Moravě, hodnotou převýšil i značné jmění Rožmberků a Pernštejnům umožnil sehrát důležitou roli také v evropské politice. Významným odborníkem na jejich reálie je prof. PhDr. Petr Vorel, který se zabývá společenským a ekonomickým statusem Pernštejnů i rodovým úpadkem – v časech třicetileté války vrcholícím v mužské i ženské linii úmrtím Vratislava Eusebia z Pernštejna v roce 1631 (padl jako důstojník císařské armády) a jeho sestry Frebonie v roce 1646. Bude Vorlova a jeho kolegů nejnovější publikace Pernštejnové v evropských dějinách důkladnou analýzou pernštejnského působení v mocenských strukturách Evropy a jejich podílu na politické moci?
Výsledkem spolupráce deseti badatelů je, i přes odlišnou stylistiku, kompaktně napsaná kniha, rozdělená na dvě části (5 + 5 kapitol), ve kterých je pojednáno o pernštejnské službě království, resp. panovníkům z dynastie Habsburků a rodové reprezentaci, mecenátu umění či vlivu románské kultury Pernštejny etablované v českomoravském prostředí. Vybraná témata umožňují popsat „velké dějiny“ v plné šíři – počínaje (uvedeno výběrově – poznámka S. V.) statí o cestě Viléma z Pernštejna do Itálie v roce 1452 (Petr Vorel), přes kapitolu o vojenských zásluhách Jana z Pernštejna v roce 1597 (Marie Ryantová) a konče textem o mocenském boji Polyxeny z Pernštejna a kardinála Františka z Ditrichštejna o italské knížectví Piombino (Zdeňka Horáčková). Avšak „malé dějiny“ Pernštejnů jsou přiblíženy v ještě větší míře objevením dosud nepoznaného – kapitoly o kuchařské knize Polyxeny z Pernštejna (Soňa Černocká), dobovém odívání (Milena Hajná), rodových obrazových sbírkách (Blanka Kubíková), knižních fondech i jejich virtuální rekonstrukci (Jaroslava Kašparová) a souboru italik v knihovně pernštejnského dědice Ferdinanda Augusta Leopolda z Lobkowicz (Václav Grubhoffer), informativně gradují.
Výběrem témat je dokázána následnost Lobkowiczů po Pernštejnech v ženské linii (druhým manželem Polyxeny z Pernštejna byl Zdeněk Vojtěch Popel z Lobkowicz a jejich syn Václav Eusebius dosáhl u vídeňského dvora významného postavení) a zároveň lze nahlédnout do soukromí příslušníků nejvyšší společenské vrstvy. Každá kapitola obsahuje data a sdělení – tyto „střípky“ vcelku tvoří dějinnou mozaiku osudů Pernštejnů. Autoři dokazují nejen přesah významu pánů a dam erbu černé zubří hlavy ve stříbrném štítu za hranice zemí Koruny české, ale zejména kvalitativní posun v badatelství během času, který plynul od vědecké konference nazvané Pernštejnové v českých dějinách, pořádané na zámku v Pardubicích v roce 1993. Také i z tohoto důvodu je prokázána oprávněnost volby názvu této publikace, neboť na jejích stránkách jsou příslušníci posledních tří generací Pernštejnů potvrzeni jako aristokraté evropského významu.
Kniha Pernštejnové v evropských dějinách je polygraficky kvalitní a obsahuje kombinovaně vybrané fotografie podobizen (převážně barevných snímků) souvisejících s Pernštejny a jejich příbuznými (sbírky roudnické linie Lobkowiczů – Lobkowiczký palác, Pražský hrad a zámek Nelahozeves), doplněné o díla pro čtenáře dosud neznámá – např. portrét Margarity de Cardona (Museo de Arte Espaňol Enrique Larreta – Buenos Aires, Argentina) i dobových grafik a knih (převážně černobílých snímků) většinou dochovaných v knihovně roudnické linie Lobkowiczů (zámek Nelahozeves).
Působení Pernštejnů v mocenských strukturách Evropy a jejich podíl na politické moci ve Španělsku a Itálii, včetně náhledu do kulturního rámce období renesance, manýrismu a raného baroka je v kolektivní publikaci Pernštejnové v evropských dějinách důkladně analyzováno. Tyto skutečnosti mohou přispět k návštěvě lokalit spjatých s tímto rodem a je na čtenáři, zda tuto knihu zvolí pro svoji inspiraci.
Pavel Marek, Petr Vorel, Vítězslav Prchal, Marie Ryantová, Zdeňka Horáčková, Soňa Černocká, Blanka Kubíková, Milena Hajnová, Jaroslava Kašparová, Václav Grubhoffer: Pernštejnové v evropských dějinách, ISBN: 978-80-74-65-633-0, 327 str., 1. vyd., Nakladatelství Pavel Mervart – Červený Kostelec, 2024 (v tiráži uveden rok 2023)
Stanislav Vaněk
