Ekologická stopa Velkého Meziříčí dlouhodobě neroste
Zveřejněno 6. 10. 2017 11:24
Ekologická stopa je „zelenou vizitkou“ města. Odráží, kolik domácnosti, firmy a ostatní subjekty ve městě za rok 2016 spotřebovali zdrojů a kolik při tom vytvořili odpadů. Stanovuje se v tzv. globálních hektarech. Město Velké Meziříčí jako jediné v České republice sleduje tento ekologický ukazatel každoročně již od roku 2011. Má tak ze všech českých a moravských měst nejdelší časovou řadu dat o svém „ekologickém provozu“.
A výsledky jsou nejsou nepříznivé – i přes mírný nárůst v posledním roce, ekologická stopa oproti prvnímu sledování neroste i přesto, že se město rozvíjí. V roce 2017 (data z roku 2016) byla ekologická stopa města Velkého Meziříčí 5,45 gha/obyvatele, což znamenalo mírný nárůst od roku 2016, avšak pokles od počátku sledování. Výsledek je příznivý i z hlediska srovnání s jinými městy v České republice, jak sedozvěděli účastníci besedy s místostarostou města od Dr. Nováka, odborníka na ekologickou stopu (CI2, o. p. s., Rudná u Prahy).
Ekologická stopa Velkého Meziříčí 2011–2017 (gha)
Ekologickou stopu můžeme porovnat s tím, kolik „přírody“, tedy zelených ploch a zdrojů má město k dispozici (tzv. biokapacita). V případě Velkého Meziříčí překračuje stopa biokapacitu města pouze 4,4 krát, což je v porovnání s jinými městy příznivý výsledek. Srovnání ekologické stopy různých měst v České republice lze nalézt na internetových stránkách http://www.ekostopa.cz/mesto/vysledky-podrobne/.
Žádné město na světě se z principu „nevejde“ do své biokapacity, je závislé na širokém „ekologickém zázemí“. Ve městě dochází k soustředění obyvatelstva, průmyslu a dalších aspektů lidské společnosti. To má svá negativa (např. zvýšené znečištění ovzduší, hluku, …), ale i pozitiva (např. menší spotřeba ploch než u rozptýlené venkovské zástavby, menší vliv na krajinu, …). Důležité je však stanovit, jak si město v současné době stojí a pokusit se ovlivnit budoucí vývoj. Pozitivní je v případě Velkého Meziříčí fakt, že zatímco jeho ekologická stopa v dlouhodobém trendu mírně klesá, biokapacita vztažená na jednoho obyvatele zůstává zhruba stejná.
Dále je možné provést orientační porovnání s ekologickou stopou průměrného obyvatele České republiky, která v roce 2013 činila 5,3 gha/obyvatele. Důležitým ukazatelem je také biologická kapacita dostupná na jednoho Čecha, která v témže roce činila 2,6 gha. Nicméně v celosvětovém měřítku dosahovala pouze 1,72 gha/obyvatele. Toto číslo můžeme považovat za globální míru udržitelnosti.
Jak dosáhnout příznivého vývoje ekologické stopy a biokapacity města Velké Meziříčí do budoucna?
Můžeme použít příměr o zeleném účetnictví. Ekologická stopa tvoří stranu poptávky a v případě Velkého Meziříčí činí 5,45 gha/obyvatele. Stranu nabídky tvoří biokapacita, tj. přírodní zdroje, které máme v ČR k dispozici. Ta je na úrovni ČR v průměru 2,6 gha/obyvatele, neboli 49 %. Aby se poptávka u Velkého Meziříčí vyrovnala s nabídkou, musela by ekologická stopa města poklesnout na polovinu.
Jak toho dosáhnout? Mělo by jít o kombinaci různých opatření. Významný dopad by mělo snížení spotřeby energií na území města, zvýšení energetické efektivity a zvýšení podílu obnovitelných zdrojů na produkci elektřiny a tepla. Účinným způsobem snížení stopy je rovněž snížení nové výstavby na orné půdě či trvalých travních porostech. Ekologickou stopu napomáhá snižovat zvýšená separace odpadů (skla, plastů, papíru či bioodpadu) či používání šetrných způsobů dopravy (chůze, kolo, veřejná doprava).
Jak toho dosáhnout? Muselo by jít o kombinaci různých opatření. Největší díl na ekologické stopě města Velké Meziříčí má a spotřeba a výstavba (39 %) a spotřeba energie (26 %) Účinným způsobem je proto například snížení nové výstavy na orné půdě či trvalých travních postech. Významný dopad by také mělo snížení spotřeby energií na území města a zvýšení energetické efektivity. K tomu je možné využít programu Nová zelená úsporám (http://www.novazelena.cz/), který občanům nabízí dotace např. na výměnu starého kotle na uhlí, zateplení domu či využívání obnovitelných zdrojů energie. Celkově bude k dispozici do roku 2021 27 miliard korun. Ekologickou stopu dále napomáhá snižovat separace odpadů (skla, plastů, papíru či bioodpadu) či používání šetrných způsobů dopravy (chůze, kolo, veřejná doprava).
Důležité je, že město tento indikátor sleduje každoročně již po 7 let a může tedy hodnotit jeho vývoj, který je příznivý. Podaří se cílenými opatřeními například v oblasti energetických úspor či rozvoje veřejné dopravy snížit celkový dopad města? Podaří se zachovat současnou míru biologické kapacity ve městě, nedojde k jejímu snížení například díky změně územního plánu ve prospěch neproduktivních ploch? Tyto otázky kladli účastníci besedy a hledali na ně odpověď.
Dr. Josef Novák, Josef Švec
