Filozofové se sešli k debatě nad revolucí v Rusku či trendem abstraktizace
Zveřejněno 13. 6. 2017 11:01
K debatě o revoluci v Rusku roku 1917, na kterou pohlédli v proměnách času, se sešli Václav Bělohradský, Stanislav Holubec a Petr Gočev. Moderoval ji Michael Hauser během programu pátého dne Evropského festivalu filozofie ve Velkém Meziříčí. Po nich vystoupil Tomáš Sedláček, který nazval svoji, do programu mimořádně zařazenou přednášku, Nové víno do nových měchů a věnoval se v ní trendu abstraktizace a planetizace společnosti.
Od říjnové revoluce v Rusku uběhne letos sto let. Diskutující se ji snažili ukázat v trochu jiném světle. Poukázali na některá její pozitiva i nedostatky. Přinesla například sovětský ekonomický model, který by podle Petra Gočeva mohl být v něčem inspirací i pro dnešní dobu. Václav Bělohradský se zase pokusil vysvětlit důvody, proč nelze na sovětskou revoluci v Evropě nijak navazovat.
Tomáš Sedláček pak nastínil situace a vznesl otázky: Jaké instituce, které dnes nosí stát, se přesunou na planetární úroveň? Jak bude vypadat třeba fiskální politika, referenda, volby, sociální síť, zdravotnictví, školství… nebudou-li definované národnostmi?
V dnešním programu Evropského festivalu filozofie můžete navštívit diskusní blok, v němž účastníci pohovoří na téma průlomů v poznání.
Josef Krob: Šoková terapie lidské domýšlivosti
Jan Horáček: Nevyčerpatelné a bezpečné zdroje (elektrické) energie
Filip Vostal: Mezi rychlou a pomalou vědou
Doprovodný program nabízí večerní přednášku s projekcí z připravovaného dokumentárního seriálu ČT.
Jan Hanák: Zakázaný bůh
Více ZDE
Martina Strnadová
