Žáci se seznamovali s příběhy lidí, kteří museli opustit své domovy

Zveřejněno 21. 11. 2016 13:07

Také v letošním roce proběhl na ZŠ Sokolovská Měsíc filmu na školách – projekt audiovizuálního vzdělávacího portálu Jeden svět na školách pod záštitou organizace Člověk v tísni, během kterého se i u nás konala filmová projekce a beseda s pamětníkem. Žáci se v hodinách dějepisu a v rámci besedy během listopadu seznamovali zejména s příběhy lidí, kteří v průběhu minulého století z různých důvodů opustili své domovy, což bylo i téma letošního 12. ročníku.

V rámci projektu měli naši žáci možnost se podívat na dokumentární filmy Příběhy železné opony (Příběhy železné opony: Dráty, které zabíjely / Ján Novák / ČR / 2005, Příběhy železné opony: Opona dokořán / Ján Novák / ČR / 2006 / 14 min – www.jsns.cz.), které mapovaly dvě největší emigrační vlny v bývalém Československu, a to v roce 1948 a 1968.
„Pamětníkem" letošní besedy se stal pan hrabě Jan Podstatzky-Lichtenstein, který byl tak laskavý a přišel našim žákům osmých a devátých ročníků povyprávět o své anabázi za svobodou do vzdálených krajin ze země, kde se svoboda stala po únoru 1948 ze dne na den minulostí. Vyprávění začínal z pohledu jedenáctiletého kluka, který vlastně ani nechápal, co se kolem něj děje, a dětskýma očima vnímal všecky krásy nového světa nejen na evropském (Rakousko, Švýcarsko, Itálie, později Francie, Německo, Španělsko) ale i americkém kontinentu (Chile). Posléze dospěl až do momentů, kdy pracoval pro Ottu Habsburského v době utváření Evropského společenství (předchůdce Evropské unie) a v roli zprostředkovatele při sjednávání schůzek evropských politiků a ministrů. Po všech zemích, kterými prošel, a po všem příkoří, které se jeho rodině dělo, se rád vrátil domů – do Velkého Meziříčí – a nezaujatě povídal dětem o svých zkušenostech.

Učitelé ZŠ Sokolovská

Naši žáci o besedě:
Zajímavý pohled pamětníka Jana Podstatzkého byl nevšední příspěvek do většinou obyčejného dne.
Co zažil a co viděl, země, které navštívil, to všechno jsme s vděkem vyslechli. Pan Podstatzký mluvil pěkně česky, věnoval nám svůj čas a jezdí v Maserati. Další takové besedy by nebyly na škodu.
Alena Cendelínová, 9. A

Mě zaujal příběh pana hraběte, jak snadno se dá o vše přijít a jak se s tím dokázali vyrovnat. Také to, že to nebylo nudné a šlo z toho poznat, že má pan hrabě smysl pro humor.
Honza Kudláček, 8. B

Zaujalo mě, jak pan hrabě říkal, že jak utíkali přes hranice, že se jim to povedlo.
Jiří Nedoma, 8. B

Mně se beseda moc líbila! Dozvěděla jsem se tam spoustu nových věcí, které jsem doposud nevěděla. Já si myslím, že takové besedy pro děti našeho věku jsou dost užitečné, protože dnešní mládeži je vše podstrkováno a vše je pro ně samozřejmé. Takto se dozvíme, že to tak dřív nebylo a co museli dříve vytrpět, aby se měli dobře.
Jolana Halačková, 8. B

Na této besedě mě zaujalo to, jak pan Podstatzký dokázal popsat svůj život tak, aby to každého zaujalo. Prožil neobyčejné věci a dokázal to říct s humorem a velmi se mi to líbilo.
Tereza Hladíková, 8. B

Moc mě zaujalo popisování jak krás Evropy, tak i krás různých částí Ameriky s jejich přírodními i kulturními zajímavostmi pojatými z pohledu malého užaslého chlapce.
Zároveň jsem byla nadměrně překvapena tím, že se pan Podstatzký nejen do Ameriky podíval, ale že tam také žil.
Přišlo mi až neuvěřitelné, kolik toho může člověk za život prožít, kolik si může procestovat, kolik se naučí jazyků a kolika způsoby může žít.
Vendula Kožená, 9. A

Zajímavou a pro všechny jistě mysl obohacující besedu, kterou nám za přítomnosti naší dějepisářky přednesl místní hrabě Jan Podstatzký, jsme si vyslechli v koncertním sále Jupiter clubu. Bylo skoro nemožné zopakovat si všechny informace, které nám hrabě během hodiny bez výrazných přestávek přednesl. Dozvěděli jsme se spoustu zajímavostí, třeba kde se narodil, kolik má dětí, kolik jazyků umí, kolik procestoval zemí, či jaké má auto. I přes jeho horší výslovnost, která byla způsobena čtyřicetiletým pobytem v cizině, mu bylo velmi dobře rozumět. Kdyby se taková beseda někdy v příštích letech opakovala, v žádném případě bych neváhala a opět na ni přišla.
Anna Leščenková, 9. A

Zaujalo mě, kolika jazyky mluví a kolik zemí navštívil. Beseda se mi moc líbila a jsem ráda, že jsem ho viděla osobně. Podobné besedy bych doporučila i jiným ročníkům.
Adéla Mejzlíková, 9. A

Na pondělní besedě pan hrabě povídal o svém zajímavém životě. Vyprávěl, jak se svojí rodinou utíkali z Československa před komunistickým režimem. Jeli vlakem do Vídně a odsud procestovali polovinu Evropy, až se dostali do Chile. Je to velmi milý starý pán.
Hana Tichá, 8. A

Nejvíce mě zaujalo, kolik krásných míst navštívil během svého života. Naopak bych mu však nezáviděla být někde v cizině a nikomu nerozumět a taky aby se mi někdo posmíval, že jsem imigrant.
Pan hrabě uměl více německy, francouzsky a španělsky než česky, ale i tak se vrátil zpět do Velkého Meziříčí.
Pobavilo mě, jak pan hrabě mluvil o tom, že aspoň nemusel do školy a že ve Velkém Meziříčí byli žraloci.
Vždycky mají na Vánoce 4m stromek.
Karolina Hrubá, 8. A

Zaujalo mě, že pan Podstatzký neznal banány a myslel si, že je to švýcarský rohlík a nechutná mu coca-cola.
Chtěla bych procestovat celou Evropu jako pan hrabě.
Udivilo mě, že nemusel ve 13 studovat, ale mohl pracovat jako zahradník.
Velmi se mi líbilo, že se vrátil do ČR.
Zaskočilo mě, že ty všechny cesty zvládl.
Také mě velmi zaujalo, že se naučil tolik jazyků a bydlel v tolika zemích.
Potěšilo mě, že tak ochotně a zadarmo udělal přednášku a pozval nás na zámek.
Líbilo se mi, jak na trajektu posílali vánoční stromek, aby měli všichni Vánoce a že museli mít vždy na Vánoce strom.
Zuzana Havlátová, 8. A

V pondělí jsme byli na přednášce pana hraběte Jana Podstatzkého. Líbilo se mi, jak s námi podělil o své zážitky z mládí. Kdybych mohla vrátit čas, podívala bych se s ním do Španělska a Itálie. Vyprávěl nám o tom, jak utíkali před komunismem. Bylo to zajímavé. Do svých 11 let byl v Česku, potom autem a vlakem jeli do Rakouska, z Rakouska do Itálie, z Itálie do Španělska, ze Španělska do Chile, z Chile zpět do Španělska, ze Španělska do Německa a z Německa do Česka. Procestoval hodně zemí. Líbilo se mi to.
Eliška Bíbrová, 8. A