Protialkoholní léčba proběhla v kině
Zveřejněno 14. 4. 2023 12:11
Zaujmout na hodinu a půl téměř plné kino středoškoláků a učňů je věc takřka nemožná. To vám řekne každý, kdo byl před podobný úkol kdy postaven. Petru Harazinovi, frontmanovi havířovské kapely Nebe, se to ale povedlo. Ne však jako zpěvákovi, ale coby vypravěči, který popisoval svou cestu na dno a zase zpět. Na besedu se středoškoláky ho pozvala komise zdravého města a zahájit ji přišel starosta Alexandros Kaminaras.
Petr Harazin je čtyři roky abstinující alkoholik, který se rozhodl své nezáviděníhodné zkušenosti předávat dál, a tím pomáhat lidem, kteří při popíjení alkoholu nevědí, s čím mají tu čest. Trošku asi využívá svého postavení známé osoby. Je nejen hudebník, ale také textař, který napsal písně třeba pro Richarda Krajča nebo Karla Gotta. Co však zaujalo studenty v Jupiter clubu byla autentičnost, pravdivost a syrovost jdoucí chvílemi až na dřeň.
Se středoškoláky hovořil jazykem, kterému rozuměli. Alkohol nazýval chlastem, ale tím slovník hrubších slov v podstatě vyčerpal. Jeho beseda byla skutečnou besedou, nikoli frontálním útokem sdělovatele, který má jedinou pravdu a návod na cestu z krize. Posluchače čas od času vtahoval do děje, ptal se jich na názory, zkušenosti. A oni? Hlásili se o slovo a bavili se s ním. První otázka z pléna při závěrečné diskuzi byla, jak dopadl chlastem ohrožený vztah s dívkou, o kterém během besedy hovořil. „Je to moje žena a máme spolu dceru," odpověděl a vysloužil si potlesk.
Ne všechno však končí tak optimisticky. Abstinující alkoholici, se kterými se Petr v protialkoholní léčebně potkal, mezi sebou udržují kontakt. A za čtyři roky, které je z léčebny doma, plných 10 % těchto mužů neodolalo touze po alkoholu a zemřeli.
Několik studentů se potřebovalo na něco zeptat ještě po ukončení besedy. Se všemi trpělivě hovořil, protože dobře ví, že třeba právě tato chvilka může rozhodnout o jejich budoucímu vztahu k lákadlu jménem alkohol.
Jan Uher
