Přečtěte si, jak probíhaly oslavy masopustu v minulosti
Zveřejněno 7. 2. 2023 8:50
Slaví se obvykle 3 dny do předvelikonočního půstu, ale někdy ho chápeme jako celé období od svátku Tří králů až po Popeleční středu. Protože Velikonoce nemají pevné datum, končí masopust různě – od poloviny února do počátku března. Překvapilo nás, jak slovo masopust souvisí se slovem karneval. Italsky se totiž říká Carme Levare, což znamená dát pryč maso. Šlo tedy o období mezi dvěma půsty. Konaly se v něm taneční zábavy, zabíjačky a svatby. Dnes se ve světě slovo karneval užívá v daleko širším významu, a to bez ohledu na roční období. Vždycky však jde o lidové zábavy, hýření, maškarní bály. Náš masopust vychází z křesťanské tradice. Průvody masek a jejich typy jsou někdy spojované i s dobou předkřesťanskou. Oslavy masopustu jsou nejbujnější v posledních dnech před Popeleční středou. Letos tato středa vychází na 22. února a předcházející dny jsou řazené následovně: Tučný čtvrtek – 16. února, Masopustní neděle – 19. února, Masopustní pondělí – 20. února, Masopustní úterý – 21. února.
A jak vzpomínáme na masopustní období my? Různě. Podle toho, kde jsme žili. Tradice se nejvíce držely na vesnicích, ve městech se masopust často odbýval jen maškarním plesem či pečením koblih a hodováním. Jedna z našich klientek, paní Ludmila Drdlová, nedá dopustit na masopust v jejím rodišti, v Lukách u Jihlavy. Vzpomíná, jak masky nevynechaly při obchůzce žádný dům, u každého stavení hudba zahrála, pilo se a tancovalo. Na závěr večerní zábavy tam obvykle pochovávali basu. To prý bývalo na masopustní úterý, kdy se už smělo tancoval jen do půlnoci. Příchod Popeleční středy totiž znamenal začátek půstu. V době masopustu se tedy hodně jedlo, pilo a tancovalo. Ale už ti, co tu žili před námi, dobře věděli, že „všemu konec – jitrnici dva". Tak si nezapomeňte alespoň trochu užít masopustu letošního, neboť „všechno pomine, i maso v komíně".
Klienti DPS
