Synagoga plnila svůj účel do roku 1940
Zveřejněno 29. 11. 2019 8:48
Kromě křesťanského města existovala ve Velkém Meziříčí v minulosti také samostatná židovská obec. V polovině 19. století se obě obce administrativně spojily. V té době měla židovská obec přes 1100 obyvatel. Protože stará synagoga k jejich shromažďování už nestačila, rozhodli se postavit novou budovu.
Nová synagoga vznikla za hranicemi bývalého židovského ghetta, na místě dvou křesťanských domů, které židovská obec již předtím zakoupila. Základní kámen byl položen 2. 7. 1868 a dne 7. 7. 1870, tedy za 2 roky, byla budova v pseudogotickém slohu zkolaudována. Autorem projektu byl vídeňský architekt August Prokop, stavbu postavil místní stavitel Václav Roučka za 25 tisíc zlatých.
Budova byla postavena z neomítnutých červených a v menším množství černých cihel. Okna zdobily barevné vitráže se symbolem Davidovy hvězdy a ve dvou omítnutých pruzích nad vchodem byly umístěny hebrejské citáty z Bible. Vnitřek synagogy odpovídal již modernějšímu pojetí, kdy řečniště bylo přesunuto blíže ke svatostánku a lavice byly umístěny rovnoběžně podobně jako v křesťanských kostelích. Ze tří stran obklopovala chrám ženská galerie nesená litinovými sloupy. Zajímavý byl také zdobený strop ve tvaru nepravé klenby.
Synagoga plnila svůj účel do roku 1940, kdy byla poškozena nacistickými vandaly. Od roku 1943 pak byla využita jako týlové skladiště německé armády. Po 2. světové válce se v jejím užívání sice postupně vystřídalo několik subjektů, přesto však až do roku 1991 sloužila jako sklad. Do prostoru chrámu byl na úrovni galerií vestavěn dělicí dřevěný strop, který je v budově dosud. Po restituci je budova pronajímána k obchodním účelům.
Ripp