Nad historickými slavnostmi držel ochrannou ruku duch T. G. Masaryka
Zveřejněno 2. 9. 2018 15:42
Autentické plesové róby, dobové spodní prádlo, plynové masky jako aktuální novinka ve výstroji vojenského 19. hraničářského pluku a mnohem víc nabídly první zářijový víkend k vidění historické slavnosti na zámku ve Velkém Meziříčí. Tentokráte věnované stému výročí oslav založení Československé republiky.
Letošní ročník zahájil příjezd prvního československého prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka, na kterého již čekala městská rada v čele se starostou města Josefem Komínkem. Ten pronesl směrem k panu prezidentovi dobovou řeč, ve které mu poděkoval za příjezd a za péči o republiku a lid, a zároveň přivítal hosty z partnerských měst Českého a Valašského Meziříčí a chorvatského Tisna.
Poté již nádvořím zazněly dobové písně v podání Melody Gentlemen, které navodily dokonalou atmosféru 30. let. Nechyběla Dívka v modrém nebo Slunečnice. Protože počasí vyhrožovalo deštěm, přesunulo se dětské představení do zámku, ve kterém tak trochu netypicky zazněly kramářské písně a krom klasických loutek vystoupily i právě vyrobené, bramborové. Déšť se nekonal a tak se zbytek programu odehrálo na nádvoří a v zámeckém parku. K vidění byl kejklíř a jeho levitující jojo diabolo, silák Bako předvedl netypický lidský kolotoč, v zubech zvedal a roztáčel děti i plný pivní sud. „Na to se nemůžu dívat, moje zuby!“ komentoval vystoupení přihlížejí muž své ženě a podobné pocity mělo podle reakcí více diváků. Jemnou eleganci první republiky přiblížily dámy ze Spolku elegantních žen v kostýmech z půjčovny Staré časy. Předvedené modely tvořily z poloviny dobové originály a z poloviny přesné repliky. Mezi předvedenými kousky nechybělo spodní prádlo, plážové a sportovní úbory, ve druhé části pak plesové a společenské šaty. Patrný byl vývoj délky šatů od kotníků k odhaleným lýtkům, ramenům, zádům a z vlasů pod zadek na počátku století k mikádu v létech předválečných. „Nádhera, uměla bych si představit to nosit,“ povzdychla si jedna z přihlížejících dívek.
V nabídce nechybělo ani dobré občerstvení ve stylových kavárnách, kdo chtěl, mohl napsat dobový pohled a nechat ho odeslat svým blízkým, odnést si na památku stylový terč ze střelnice nebo si nechat vysvětlit fungování polního telefonu. A nakonec se nechat odvézt do města dobovým veteránem.
Jitka Kočí
