V třídění obalových odpadů a kovů drží Kraj Vysočina stříbrnou pozici
Zveřejněno 5. 6. 2020 11:14
Češi se obecně řadí mezi evropské premianty ve třídění odpadu, Kraj Vysočina patří v republice ke špičce. Třídění odpadů skýtá pozitiva v ekologii i ekonomice, následná recyklace šetří primární přírodní zdroje. Má to smysl, třiďte odpad. „Sedmnáctým rokem společně podporuje Kraj Vysočina a Autorizovaná obalová společnost EKO‑KOM, a.s. oddělený sběr využitelných složek komunálních odpadů. Aktivity od začátku zaměřujeme na technickou podporu třídění odpadu a na environmentální výchovu a osvětu," uvádí krajský radní pro oblast životního prostředí a zemědělství, Martin Hyský.
Do domácností kraj dodal 9 050 sad tašek na třídění odpadu. „Odbor životního prostředí rozdal občanům na Velkomeziříčsku 1 200 malých a 2 000 velkých sad tašek na tříděný odpad," uvedla Zdislava Fialková z velkomeziříčského odboru životního prostředí. „V loňském roce vytřídil každý obyvatel Kraje Vysočina dohromady 56 kilogramů papíru, plastu, nápojových kartonů, čirého a barevného skla, což je o 4,7 kilogramu více, než je průměr ČR. Včetně kovů je to 78,4 kg. Kraj Vysočina tak obhájil v pomyslném hodnocení krajů loňské druhé místo," popsal srovnání Josef Mojžíš ze společnosti EKO‑KOM, a.s.
„Tyto výsledky jsou velmi pozitivní a je patrné, že třídění odpadů není na Vysočině lidem lhostejné. Ve srovnání s rokem 2018 se množství vytříděných odpadů zvýšilo o 2 kg. Zlepšují se také dlouhodobé výsledky třídění. Vždyť v roce 2007 činilo množství vytříděného papíru, plastů, skla a nápojových kartonů 32,5 kilogramů na osobu za rok. Významně k tomu přispívá i nejhustší sběrná kontejnerová síť v rámci všech krajů ČR. V Kraji Vysočina sloužilo v roce 2018 lidem k třídění odpadů 26 591 barevných kontejnerů a menších nádob a v roce 2019 už to bylo 29 348. Jedno průměrné, veřejně přístupné, kontejnerové hnízdo slouží v současnosti pro 80 obyvatel," dodává Josef Mojžíš.
Statistiky hovoří jasně, více jak 73 % Čechů třídí odpad, ale vědí, co se s ním následně děje? Kupříkladu průměrná česká domácnost vytřídí 54,8 kilo papíru, který vloží do jedné z 156 988 modrých nádob. Následná recyklace, v tomto případě nejčastěji opětovná výroba v papírnách, zajistí zpracování až 88 % papírových obalů. Výsledkem jsou výrobky každodenního užití, jmenovat můžeme toaletní papír, noviny, krabice. Obdobně funguje i recyklace plastu, který lidé mohou vhodit do jedné z 206 445 žlutých nádob, kam je nutné vhazovat odpad se sníženým objemem (sešlápnutý nebo zmáčknutý). Významnou součástí tohoto procesu je i dotřídění. Dotřiďovací linky plasty roztřídí podle materiálu na PET, fólie, duté plastové obaly, polystyren a směsný plast. Nejčastěji z recyklace plastů vzniká regranulát, ze kterého se následně opět vyrábí plastové výrobky. Tříděný skleněný odpad spoří ve sklárnách energii a nahrazuje primární suroviny. Z roztavené hmoty lze vyfouknout, případně odlít, nové výrobky. Největší výhodou recyklace skla je, že jej můžeme recyklovat neustále dokola.
Největším mýtem v oblasti odpadů je, že se vytříděný odpad sype na „jednu hromadu". Není tomu tak. Z třídicí linky sjede odpad, který se nikdy nemíchá dohromady s žádným jiným a ten postupuje dál k užitečné recyklaci.
Zuzana Najtová
