Jak zmírnit následky vedra na zahrádce?
Zveřejněno 3. 8. 2018 13:02
Nejprve trocha teorie. V dřívějších letech se dnů s teplotami nad 30° C vyskytovalo tolik jako prstů na jedné ruce. To je standard, na který je naše příroda zvyklá. Kolik dnů s vedrem nad třicet však bylo tento rok? V posledních třech letech?
Velkým problémem skomírajících záhonů, lesů, luk a polí v takovém počasí je, kromě nedostatku dešťových srážek, přehřívání. S tím je spojený vysoký výpar - voda, která se vypařuje z rostlinných těl, rybníků, jezer, potoků a půdy. Při teplotách nad 30 stupňů může výpar činit až 8 mm výšky vodního sloupce. Při ploše 4 x 5 metrů by to bylo 160 litrů, a jestliže se přidá vítr, potom až 200 litrů vody... denně. Zalijete svoji zahradu a je to, jako byste neudělali skoro nic, protože slunce za pár hodin vše opět vysuší.
Jaké jsou tedy možnosti pomoci?
1/ Zalévání: zásadně nekropit plošně celý porost! Vybírejte rostliny, které to nejvíce potřebují (mají nejvíce svěšené listy), a vodu lijte přímo ke kořenům. Jestliže dáte každý den malou dávku vody, je to neefektivní - velká část se jí vypaří. Raději rostlinám dopřejte větší dávku jednou za několik dní. Zalévejte večer co nejpozději můžete, aby přes noc rostlina mohla vodu nasát a zregenerovat se. Ideálně zalévejte odstátou vodou: možná se na vašem pozemku najde místečko na "přečerpávací nádrž" - jednoduše sud na pár set litrů, který se jeden den naplní čerstvou vodou a druhý den můžete zalévat tou samou vodou, která má ale podstatně rozumnější teplotu a z níž mezitím vyprchala chemie (jež se přidává do klasické vody z vodovodu).
Existují také rostliny, kterým současná situace (téměř) nevadí. Jsou to například kosatce, hvozdíky, netřesky, rozchodníky, levandule, tařice a další, od přírody "navržené" pro přežití v suchu a horku. Tedy, pokud vidíte, že některé rostliny nemají s nedostatkem vody problém, zbytečně je nezalévejte. Vodu šetřete pro ty, které to opravdu potřebují.
2/ Zakrytí obnažené půdy: Mulčujte posečenou trávou ze sekačky, listím, slámou, pilinami, kůrou, štěpkou, štěrkem nebo krabicovým kartonem... Prostě čímkoliv, co je přijatelné pro vaši peněženku a estetické cítění. Rostliny můžete také obložit většími kameny, pod kterými se dobře drží vlhko. Kyselomilné rostliny (azalky, vřesy, jahody apod.) vám za mulčování kůrou poděkují. Rostliny pro vápenaté půdy (hvozdíky, kosatce, bylinky...) upřednostní trávu nebo štěrk. Mulč je dobré nastlat plošně, všude, kde je odkrytá půda. Zlepší se tím mikroklima celých porostů. Na prázdné záhony po sklizni lze okamžitě vysít zelené hnojení - nejen, že později zlepší půdu, ale vzcházející rostliny také poskytnou půdě stín.
3/ Vytvoření stínu všeho druhu: Bílá zakrývací netkaná textilie odrazí velkou část slunečních paprsků a také rostliny ochrání před vysušujícím větrem. Menší keře lze textilií obalit (budou vypadat jako obří bílé houby) a textilii přichytit kolíčky na prádlo. Pro případ prudkého větru je textilii vhodné zatížit kameny, přivázat provázkem ke kmeni apod. Před malé rostliny je možné také postavit dlaždice, před větší dřevěné desky - prostě využít cokoliv, co je po ruce. Tuto pomoc opět poskytneme pouze rostlinám, které to viditelně potřebují.
4/ Umenšení rostlinné hmoty: Většina záhonových rostlin a také listnatých keřů dobře regeneruje. Když rostliny vhodně seříznete (o třetinu i více, záleží na jednotlivých druzích), výpar z jejich těla nebude tak velký a rostlina snáze vyjde s vodou, kterou má k dispozici. Ideálně pak rostlině ještě poskytněte stín a zamulčujte prostor kolem ní.
5/ Trávník: Trávník nesečte buď vůbec, anebo na větší výšku - jednotlivá stébla si vzájemně poskytují stín. Sušší místa v jinak pěkném trávníku lze zakrýt bílou textilií, kterou odkryjeme pouze pro zalévání.
Jak dlouho vedra potrvají - letos, příští rok a ten další? To nevíme, proto se raději připravme důkladněji a počítejme s horší variantou. Každá malá pomoc, kterou svým rostlinám poskytneme, může mít v dlouhodobém horizontu velký význam. Jsou totiž na nás závislé.
A hlavně - šetřeme vodou. Nevíme, kdy zaprší. A také nevíme, jestli proděravění zemského povrchu a čerpání hloubkovými vrty, stejně jako další podobné zásahy, nebudou mít do budoucna následky v podobě nevratných změn ve vodním režimu naší domovské krajiny. Jako lidstvo děláme pokusy tohoto druhu poprvé, tak s vodou raději opatrně. Jsme totiž všichni na ní 100 % závislí.
Eva Lysáková
