Téměř samé porážky potkaly volejbalisty
Zveřejněno 5. 2. 2020 10:01
Téměř samé porážky nás potkaly minulý týden. Přesto netruchlíme. Ne, že by nám bylo jedno, jestli vyhrajeme nebo prohrajeme, ale někdy se stává, že porážka není frustrací, ale povzbuzením do dalších bojů. Muži svého již dosáhli. Zachránili 1. ligu i pro další sezonu.
Play off je takovou hrou, kde se dá umístění ještě vylepšit, ale když se nevylepší, nic se neděje. Tedy hlavně pro ty, kteří nemají ambice a hlavně prostředky pro nejvyšší soutěž. Nám stejně jako loni osud a výsledky přisoudily Bučovice. Je to asi již náš osud. Nyní máme s nimi bilanci 12 zápasů a ani jedno vítězství a jen pět uhraných setů. Ani nyní tomu nebylo jinak. Bučovice vyhrály základní část a vůbec bych se nedivil, že si budou chtít zahrát o celkové vítězství v 1. lize. Hráče na to mají.
V pátek a v sobotu jsme se tedy utkali u soupeře. Trochu jim závidím divácké zázemí. Plná hala skalních fanoušků i nově příchozích byla svědky poměrně dobrých zápasů. My rozhodně nedělali bučovickým stafáž na cestě do semifinále. I když oba výsledky to nepotvrzují, hráli jsme až na jeden set, důstojnou roli. Byli jsme horší na příjmu a na útoku. Udělali jsme více chyb, čehož bučovičtí náležitě využili. Prohráli jsme 2x 0:3 a soupeř vede 2:0 na zápasy.
V pátek 7. 2. se hraje odveta na naší půdě v tělocvičně za kostelem. Může to být poslední náš zápas v 1. lize , ale budeme vše dělat pro to, abychom se utkali ještě jednou v sobotu. Doufejme, že náš vzájemný 13. zápas by mohl být prolomením prokletých porážek.
Nastupovali jsme v sestavě: Víťa Šimek na nahrávce, Honza Kučera na smeči a později na univerzálu, Ríša Stanislav na smeči, Jirka Huryta a Adam Benáček na bloku, Martin Pavlovský univerzál a libera Marek Slavík a Jirka Koukal. Na hřiště se dostali ještě Ondra a Štěpán Žabovi a junioři Tomáš Pokorný s Matyášem Pospíšilem. Chyběl Roman Jaša, kterého jsme půjčili Benátkám, Dominik Žaba kvůli školnímu kurzu a zraněný junior Dominik Medek.
Bučovice – VELMEZ 3:0 (23,8,18) 3:0 (21,17,21)
Kadeti si vybojovali před vánocemi účast v elitní pětce. Turnaj se konal v Brně a my jeli hlavně otestovat, jak na tom budeme ve srovnání s nejužší kadetskou špičkou. 3x jsme prohráli a 1x vyhráli a hlavně jsme nezklamali. Proti poslednímu turnaji to byl herní posun. Jak v organizaci, strategii i taktice hry, tak i v individuálních výkonech. Zde vynikal hlavně Martin Smetana na smeči. Ovšem pokrok udělali všichni. Adam Kalivoda na nahrávce, Matouš Špaček jako univerzál a výborně v neděli zastoupil nepřítomného Matyáše Rozsypala.
Libero Jarda Nedvěd si již řekl o reprezentační dres a bude-li podávat takové výkony jako v extralize, tak ho neztratí. Kuba Němec strašně dře, skočí po každém míči, nic není pro něho ztracené. Potřebuje větší rozhodnost na útoku. Stejný problém na útoku má i Matyáš Rozsypal. Oba blokaři Honza Vanini i Kuba Janák se rovněž posunuli ve výkonech směrem nahoru, ovšem jejich čas musí ještě přijít. K zápasům: S Brnem 0:3 skoro jasně. My se bili, ale na pozdějšího vítěze turnaje to nestačilo. S Libercem rovněž 0:3, ale až v koncovkách. Druhý den jsme s Příbramí překvapili a najednou vedli 2:0 na sety. Sice jsme toto vedení neudrželi, ale 5. zkrácený set byl nakonec náš a my slavili vítězství.
V posledním zápase s pražskými Lvy jsme sahali dokonce po záchraně v elitní skupině. Vedli jsme 1:0 a 24:21 a kdyby... Na kdyby se nehraje. My to neuhráli a porážka 3:1 nás odsoudila k sestupu do druhé výkonnostní skupiny. Tam jsou ještě tři místa pro vstup do závěrečného finálového turnaje. Pokud se v následujících dvou turnajích v této skupině udržíme, bude jedno místo naše. A podle toho, co jsme předvedli, je to v našich silách.
VELMEZ – Brno 0:3 (-19,-22,-17) VELMEZ – Liberec 0:3 (-20,-23,-20)
VELMEZ – Příbram 3:2 (24,24,-16,-12,15) VELMEZ – Lvi Praha 1:3 (21,-25,-20,-15)
Petr Juda
