Volejbalisté bilancovali nad uplynulým rokem
Zveřejněno 27. 12. 2019 9:03
Jaký byl rok 2019? Mizérie s dobrým základem a nadějí. Výsledkově se nedařilo na všech frontách. Muži do konce roku 2018 udržovali pěkné 6. místo, potom udělali jen 3 body a byli nakonec rádi, že se s odřenými ušima dostali do play off. Tam vyhořeli na Bučovicích, když vyhráli ve třech zápasech jediný set. Takže konec sezóny nic moc.
Junioři nevyhráli nic a nakonec neuhráli ani baráž o udržení. Můžeme se vymlouvat na to, že česká skupina byla těžší jak moravská (byla, v moravské bychom se dostali do finálového turnaje, to říkám s čistým svědomím). V baráži bylo Karlovarsko posílené dvěma superhráči, takže šlo jen o souboj s Hradcem kdo s koho. Hradec měl po třech letech v 1. lize konečně výborný mančaft a postup si zasloužil. My byli odkázáni k sestupu. Soutěž se naštěstí rozšířila na 15 týmů, takže jsme ji nakonec zachránili.
Kadeti měli celou sezonu výbornou a probojovali se po dvou letech zase do finálového turnaje. A zde to bylo jak na houpačce. Po překvapivém vítězství s Ostravou nám stačilo s Hradcem uhrát 1 bod, tedy 2 sety, a byli bychom ve čtyřce. Hradec k poražení určitě byl, my však vyhráli pouze jeden set a sen o postupu mezi nejlepší se rozplynul. Porážka s Libercem a vítězství v posledním zápase nad Kolínem mám zajistilo konečné 7. místo. Byl to úspěch/neúspěch. 2 roky jsme nebyli ve finále a nakonec jsme mohli do čtyřky. To se však nekonalo, takže výsledkově jsme mohli uspět více a zachránit celou sezonu.
Další kategorií byli žáci. Zde konečně se začalo blýskat na lepší časy. Michal Janák se Štěpánem a Ondrou Žabovými doslova zbláznili žákovskou mládež a během tohoto roku máme tolik žáků, kolik jsme jich neměli snad nikdy. Kromě žáků se nám výborně rozbíhá i přípravka. Nadšení a zbláznění do volejbalu je první předpoklad, aby jednou přišly i výsledky. To se zatím u naší nejmladší kategorie daří. I v minulosti zde byla žákovská družstva a i výsledkově úspěšná. Ovšem nikdy nebo téměř nikdy nebyla většina z Velkého Meziříčí. Teď je! Výsledkově tedy první půl rok nebyl nic moc, spíš průšvih.
Přípravu na další sezonu jsme u mládeže začali jen po krátké zhruba 14denní přestávce. Vrcholem první fáze bylo soustředění v chorvatském Tisnu. Jeli jsme tam již počtvrté. Nyní jsme to pojali velkolepě. Kromě juniorů, jeli i naši žáci. Navíc se přidali basketbaloví žáci a žákyně házené. Tedy celý autobus a ještě 2 dodávky. Co se týká našich, celé soustředění se blížilo dokonalosti našich představ. Objemově, kvalitou, intenzitou a obsahem vše klapalo lépe, než jsme si představovali. Včetně hodin kondiční přípravy s Davidem Oudou, další trenérem, který s námi spolupracuje. V Tisnu se něco zlomilo a doufali jsme a doufáme, že k lepšímu. Po červencové přestávce jsme pokračovali v přípravě, jejíž vyvrcholením bylo další soustředění v Telči. Potom již následovalo trénování v tělocvičně za kostelem. Pokračovali jsme i se stejným způsobem kondiční přípravy započatou v Tisnu. Přidali se postupně i muži a od září začali naplno i žáci, kteří se stále rozrůstají.
Přišly první zápasy a první výsledky, které dávaly naději. Zvláště muži svými vítěznými sériemi začali okupovat přední místa v tabulce. Juniorská i kadetská extraliga mají teď podobnou strukturu. Hraje se turnajově ve skupinách výkonnostně přibližně stejně vyrovnaných. Juniorský tým je velice mladý, základ tvoří kadeti. Takže perspektiva velká, ale volejbal se měří odzadu, tedy od teď. Zde jsme padli až do té nejslabší skupiny. Myslím, že starosti se záchranou soutěže nemáme, ale musíme ihned z této skupiny výš. To je závazek pro začátek nového roku. Kadeti dělají radost. I když... soutěž je velice vyrovnaná a například v předposledním turnaji poslední náš zápas rozhodoval o všem. Vítězství je postup, porážka sestup. Nakonec rozhodla první varianta a v dalším turnaji již to byla „vítězná vlna" a postup do nejlepší skupiny. Tam moc šancí nemáme, ale můžeme jen překvapit.
Muži, jak jsem již psal, začali výborně, koncem roku však stagnují a 5x za sebou prohráli za 0 bodů. Zatím jsou na 5. místě, ale nepřijde-li zlepšení a alespoň jedno vítězství, mohou bojovat i o sestup. Žáci mají za úkol zapojit co nejvíce kluků z Velkého Meziříčí, naučit se dobře techniku a bojovat o vítězství v krajském přeboru. Samotné výsledky nejsou zase až tak moc důležité. To platí pro rok 2020. Ovšem špatné výsledky a porážky nikdy nikoho k ničemu nepovzbudí, takže i na této frontě musíme zabojovat.
Tak tedy vypadal rok 2019. Ambice a chuť pracovat dále nás neopouštějí, máme poměrně dobře našlápnuto ve všech kategoriích, plánujeme již s předstihem přípravu na další sezónu. Takže si přejeme, ať je rok 2020 lepší jak předchozí, ať se nám vyhýbají zranění a nemoci a ať máme také trochu štěstí.
Petr Juda
