Postup nevyšel, přišel pád
Zveřejněno 5. 12. 2019 10:05
V pořadí třetí turnaj (z pěti) extraligy juniorů máme za sebou. Nedopadl pro nás dobře, co se týká výsledku. Prohráli jsme s Brnem (to se čekalo), ale i s Beskydy. To se nečekalo ovšem, vzhledem k předvedené hře, zcela zaslouženě. Na druhé straně jsme porazili Ostravu, když jsme otočili z 0:2 na 3:2. Nakonec jsme porazili i Kojetín v boji plném dramatických koncovek 3:0.
Nastupovali jsme v tradiční sestavě: Tomáš Pokorný na nahrávce, Martin Smetana a Jakub Němec na smeči. David Čermák a Matyáš Pospíšil na bloku a jako diagonální hráč Dominik Medek. Libero Jarda Nedvěd. Do hry zasáhli podstatně ještě Honza Vanini a méně Adam Kalivoda a Matouš Špaček. Připraveni byli ještě Štěpán Bakaj a Vojta Hladík. Domácí Brno, náš první soupeř, byl velký favorit. Již několik let jsme nad ním nevyhráli. Také tak vypadala první polovina prvního setu. Jim se dařilo, my se ale snažili, bojovali, ale body dávali domácí. Ale štěstěna se usmála i na nás a nakonec jsme v koncovce korigovali na 23:25. Druhý set byl kočka/myš. My byli teda tou myší.
V třetím setu jsme opět našli naši bojovnost a byli jsem schopni dotáhnout se do koncovky. Brno ji sice uhrálo, ale my nebyli z této porážky zase tak zklamaní. Čekali jsme ji, ale nevzdali jsme se. Ostrava, další favorit nás čekal v druhém zápase. Zde jsme si tajně dělali naděje na lepší výsledek. Ovšem padla kosa na kámen. Alespoň v prvním setu. Odjezd 11:25. I v druhém setu jsme tahali za kratší konec, i když to bylo vyrovnanější. Přesto Ostrava vedla 2:0 a již při nástupu do třetího setu dělala pózy, jak že je to již poslední set. Nebyl. My postupně přebírali otěže zápasu. Třetí set jasně, ve čtvrtém jsme překvapili sami sebe, když jsme se nevzdali ani při sedmibodovém náskoku soupeře. Koncovka těsná, ale pro nás! Rozhodující pátý set jsme již nenechali Ostravu ani na chvíli vést.
Nakonec vítězství 3:2 a my mohli snít svůj sen o postupu mezi elitu. Přišlo však vystřízlivění z opojení. Beskydy nás druhý den smetli z palubovky. My jim toho hodně nabídli, hlavně náš strach. A ten je zlý pán. My ho poslechli a tím se naděje na postup rozplynula a naopak přišla jistota sestupu do extraligového „sklepa". Poslední zápas s Kojetínem, který měl také jistotu sestupu, byl bojem v prvních dvou setech. I když jsme působili volejbalovějším dojmem, opět jsme kazili, patlali se v chybách a jen díky štěstí jsme uhráli koncovky. V posledním setu z nás všechno spadlo a my do toho mydlili jako bychom bojovali o medaile. Výsledkem bylo pouhých 13 uhraných kojetínských bodů. Po Novém roce (poslední víkend v lednu) budeme tedy hrát v třetí výkonnostní skupině. Postupuje již jen vítěz a ne první dva jako doposud. Soupeřem nám budou Zlín, Nový Jičín, Prosek a Kojetín.
Co si vzít z tohoto turnaje? Pozitivní je, že umíme bojovat, nakonec máme i volejbalovou kvalitu. Co nám chybí je chladnokrevná rozvaha a nepoddávání se strachu z osobního selhání. Máme dobře našplápnuto a chybí nám jen krůček k tomu, abychom se posunuli výše. Hlavně herně. Potřebujeme zkušenosti. Hrajeme na několika „frontách": extraligu juniorů, krajský přebor mužů, někteří ještě i extraligu kadetů a někdo již nakoukl do 1. ligy mužů. Hra má vzestupnou tendenci, takže z tohoto hlediska se není čeho obávat.
Petr Juda
