Meziříčská lípa je mezi letošními Stromy svobody
Zveřejněno 6. 3. 2018 7:57
Takzvaná Rosendorfova lípa na velkomeziříčském náměstí je zařazená do databáze Stromů svobody, kterou spravuje Nadace Partnerství. Autoři akce Stromy svobody 1918–2018 totiž k letošnímu 100. výročí založení republiky chtějí najít symbolických 1918 stromů z tisícovek, které byly před 100 lety vysázeny v nejrůznějších českých městech a obcích.
"Naším dalším cílem je motivovat majitele těchto stromů k jejich vyhlášení za památné a prostřednictvím crowdfundingové kampaně jim pomoci získat peníze na jejich odborné ošetření," uvádí dále organizátoří kampaně a dodávají: "Vyvrcholením kampaně pak bude hromadná celorepubliková výsadba lip, která ve dnech 20.–28. října 2018. Spolutvůrce myšlenky Stromů svobody, firma Arboeko, daruje prvním přihlášeným zájemcům pro tuto událost 100 zapěstovaných vzrostlých lip srdčitých.
Velkomeziříčská lípa byla zasazená při národní slavnosti dne 1. května 1919 do středu obdélníku, který tvořily čtyři lípy mezi sochami sv. Jana Nepomuckého a sv. Floriána. Sázena byla za zpěvu hymny české, slovenské, francouzské Marseillaisy a americké hymny svobodných národů a za slavného hlaholu lesních rohů. Ke shromáždění promluvil starosta města Karel Rosendorf. Ve své slavnostní řeči zmínil rok 1918 jako rok, který zůstane navždy památným v dějinách našeho národa, a o sázeném stromu pronesl tato slova: "Lípa, kterou jsme právě zasadili do té těžké půdy na našem náměstí, má býti nám i potomkům našim živým památníkem velikých událostí, které jsme v posledním roce prožili, má však pro nás býti zároveň symbolem toho vzácného pokladu, kterého jsme si bezpříkladnými oběťmi vybojovali – svobody naší politické i národní. Malý a slabý jest stromek, který jsme tu zasadili do rodné půdy naší, ale doufáme pevně, že stromek ten vzroste a zmohutní v košatou lípu, v jejímž stínu kochati se budou příští generace.“
Stromy svobody symbolizují vznik Československé republiky a v letech 1918 a 1919 jich lidé vysadili tisíce. Do výsadby se zapojili starostové, žáci, členové místních spolků. Stromy byly ověšené stuhami, domy praporky, zpívala se hymna, ke kořenům se ukládaly pamětní listy.
A sázely se i v pozdějších letech (1928, 1945, 1968) vždy, když si lidé chtěli připomenout a oslavit význam svobody a demokracie.
-kid-
