Seriál ze zámku: Fond Zdenka Vorlová Vlčková
Zveřejněno 17. 6. 2022 10:57
Kromě trojrozměrných sbírkových předmětů se v muzeu nachází také archivní fondy vztahující se například ke konkrétnímu tématu nebo k určité osobě. A tak se s ohledem na 150. výročí od narození Zdenky Vlčkové Vorlové, které 3. dubna uplynulo, přímo nabízí pomyslně se porozhlédnout právě po tomto fondu.
Na úvod by se možná hodilo vysvětlení, jak je to vlastně s malířčiným jménem a jaká je jeho správná podoba. Ačkoli většina místních zná velkomeziříčskou rodačku jako Zdenku Vorlovou Vlčkovou, dle současného pravopisu je správnou variantou Zdenka Vlčková Vorlová. I po sňatku s Josefem Vlčkem však své obrazy často signovala svým dívčím jménem Zdenka Vorlová (v oddacím listu dokonce krátce Vorlova).Ovšem fond uložený v muzeu byl v minulosti nazván „B1 Zdenka Vorlová Vlčková", což je i dnes jeho oficiální název. V muzeu jsou uloženy nejen archiválie vztahující se k malířčině osobě, ale rovněž i její malby a kresby, stejně tak jako předměty, které během svého života jako sběratelka shromáždila. Pozůstalost získalo muzeum v roce 1955, rok po malířčině smrti. Na počátku 70. let pak byla celá pozůstalost čítající přes pět a půl tisíce položek sepsána do evidenčních sešitů. Každá jednotlivá položka byla označena číslem a popsána.
Fond patří k těm archivním materiálům, které se často objevují v hledáčku jak studentů zpracovávajících závěrečné práce, tak i dalších badatelů věnujících se nejen přímo osobě Zdenky Vlčkové Vorlové, ale také obecně tematice žen malířek na přelomu 19. a 20. století.
Rozsáhlý fond nám dovolí pohlížet na ni nejen jako na malířku. Díky množství fotografií, korespondence a dalších osobních věcí ji můžeme poznat blíže také jako ženu, která rozhodně nebyla průměrnou ženou své doby. Máme možnost začíst se do dopisů adresovaných rodičům či sestře, do dopisů od budoucího manžela Josefa Vlčka či si můžeme prohlédnout rodinné fotografie.
Nechybí ani rodný a křestní list, oddací list a další důležité dokumenty. Součástí jsou také deníčky s nejrůznějšími skicami a malé kalendáře s poznámkami k jednotlivým dnům.
Na Zdenku Vlčkovou Vorlovou můžeme nahlížet také jako na sběratelku lidového umění. V průběhu svého života se například zajímala o horácký, slovácký či valašský národopis. V pozůstalosti se tak proto objevily třeba hedvábné krojové stuhy právě ze Slovácka či výrobky z dílny bítešského hrnčíře Františka Zavřela.
Nechybí ani lidová keramika ze Slovenska, která je zastoupena malovanými džbánky z Malacek či kropenkou z počátku 20. století pocházející ze stupavské dílny významného lidového džbánkaře a figurálního keramika Ferdiše Kostky.
Srpnová výstava a program pro školy
S velkomeziříčskou rodačkou se budou moci v této sezoně blíže seznámit i návštěvníci muzea. Na konec srpna připravujeme u příležitosti letošního výročí výstavu, která Zdenku Vlčkovou Vorlovou přiblíží nejen jako významnou malířku. Pokusíme se ji představit také z jiného pohledu, a to jako sběratelku lidového umění. Proto kromě samotných výtvarných prací budou vystaveny rovněž předměty z její sbírkotvorné činnosti. Pro školní skupiny pak chystáme i speciální lektorované programy, jejichž cílem bude představit velkomeziříčskou rodačku také žákům a studentům.
Mgr. Lucie Pavelcová
