Seriál ze zámku: Konfiskace majetku
Zveřejněno 13. 11. 2021 16:29
Konfiskace majetku
Po únorových událostech roku 1948 byl majetek rodiny Podstatzký‑Lichtenstein konfiskován a rodina opustila nejdříve město, následně i republiku. V následujících letech nalezly své sídlo na zámku hned tři instituce. Muzeum získalo celé druhé patro, archiv přízemní prostory a porodnice byla umístěna v severním a východním křídle prvního poschodí.
Velkomeziříčské muzeum se od svého vzniku v roce 1893 neustále potýkalo s nedostatkem místa a s absencí vlastních prostor. Postupně mělo svoje sbírky uloženo v budově Rolnické školy, následně v prostorách nově postaveného gymnázia, ve staré škole na náměstí a v roce 1913 získalo jedenáct místností v budově radnice, kde byla o dva roky později slavnostně zpřístupněna expozice. V březnu 1945 bylo muzeum nuceno část radničních prostor vyklidit a zbývající místnosti byly spíše jenom skladištěm.
Muzeum a archiv
V červenci 1948 nalezlo muzeum svůj nový domov na velkomeziříčském zámku, kde pro ně bylo vyčleněno druhé patro. Stěhování proběhlo takřka ze dne na den, a tak nebylo možné jej ani předem připravit. Přesun sbírek z radnice do budovy zámku se uskutečnil v rekordních třech dnech.
Sbírky byly postupně instalovány a v červenci 1949 bylo nově uspořádané muzeum slavnostně otevřeno. Následně byly zpřístupněny také jižní sály prvního poschodí, kde byl instalován původní zámecký mobiliář. K dalšímu rozšíření prostor pro potřeby muzea mohlo dojít až poté, co byla v roce 1976 odstěhována porodnice.
V přízemí zámku sídlil také velkomeziříčský okresní archiv, který vznikl na počátku 50. let osamostatněním od krajinského muzea. Prvním archivářem byl Karel Janíček, jeho nástupci pak byli Jaromír Kotík a Libor Pišín. Meziříčská pobočka fungovala až do roku 1982, následně se stala depozitářem. Její činnost byla obnovena v roce 1991, kdy byly archivní fondy přestěhovány ze zámku do prostor v budově Agropodniku na Třebíčské ulici.
Narozeni na zámku
Místní obyvatelé se nad porodnicí umístěnou na zámku většinou vůbec nepozastavují a berou ji jako samozřejmost. Pro turisty „zvenčí" je to, soudě dle jejich reakcí, věc minimálně velmi nezvyklá. Rozhodně to ale nebyl jediný případ podobného využití historického objektu, porodnice se nacházela také třeba v prostorách zámku v Přílepech na Kroměřížsku.
Porodnice začala v prostorách velkomeziříčského zámku fungovat v listopadu 1952. Umístěna byla v severním a východním křídle prvního patra, kde měla vyčleněno (kromě příslušenství) sedm místností. K dispozici byl porodní sál, malý operační sálek, pokoj pro novorozence a čtyři místnosti pro šestinedělky. Porodnice na zámku fungovala až do roku 1976, přičemž nejvíce porodů bylo zaznamenáno v roce 1975, kdy se na zámku narodilo 679 dětí.
Mgr. Lucie Pavelcová
