Seriál ze zámku: Hrad ve středověku
Zveřejněno 3. 5. 2021 11:06
Staletí plynula a hrad se zvětšoval podle toho, jak bylo třeba. Ve druhé polovině 14. století přistavěli další křídlo k hradbě ze severní strany. Nádvoří se tak z dosavadních devatenácti metrů zúžilo na necelých třináct. Nový trakt měl pět prostor, prostřední z nich byla zřejmě věž, která nahradila původní rohovou věž zbořenou při přestavbě starého paláce na skále. Do suterénu nové věže se vstupovalo z nádvoří, na opačné straně (směrem k Mostištím) byl zbudován hradní výtah, kterým se dopravoval materiál z prostoru pod hradem. Ze suterénu nového křídla byl také přístup ke studni.
Pověst o hradní studni
Hrad byl vybudován, ale neměl vodu. Hradního pána to trápilo, protože při případném obléhání by obránci bez vody dlouho nevydrželi. Když už nevěděl, kudy kam, pozval si na pomoc čerta. Ujednali spolu, že do rána musí být studna nejen vykopána, ale také naplněna vodou. Když se to podaří do skončení mše sloužené v hradní kapli, získá čert pánovu duši. Čert se dal hned do práce. Bušil do skály, vyhazoval obrovské balvany, až se celý hrad třásl. Mezitím začalo svítat, kněz zahájil mši, ale studna stále ještě nebyla hotova. Právě ve chvíli, kdy čert vytrhl poslední kámen, zaznělo v kapli závěrečné „amen". Pod kamenem vytryskl silný pramen, ale bylo pozdě. Mše skončila, studna nebyla plná – pánovi duše zůstala. A k tomu jako bonus získal i hotovou studnu.
Jak to bylo doopravdy
Prvním zdrojem vody byla zřejmě cisterna vysekaná ve skále v horním rohu nádvoří. Tam se stahovala dešťová voda, která se vlivem horniny mineralizovala a získala tak vlastnosti vody studniční. Teprve později byla vybudována studna. Ta je hluboká 40 metrů, takže je pod úrovní dna řeky Oslavy dole pod zámkem. Směrem k řece je ještě krátká chodbička, aby do ní mohla prosakovat voda.
Lacek z Kravař
Na počátku 15. století se stal majitelem hradu Lacek z Kravař, který městu roku 1408 udělil plná městská práva. Lacek byl od roku 1411 moravským zemským hejtmanem, tedy nejdůležitějším mužem na Moravě hned po králi. Protože řadu věcí vyřizoval na svých sídlech, dá se říci, že se v té době dějiny tvořily i na Meziříčí.
Již od roku 1407 se pan Lacek znal s M. Janem Husem, jehož učení ho oslovilo. Na podzim roku 1414 se Hus vydal do Kostnice, kde chtěl před církevním koncilem obhájit svoje učení. Místo toho však byl uvězněn. Když zprávy o tom dorazily do českých zemí, svolal pan Lacek v únoru 1415 na velkomeziříčský hrad nejvýznamnější muže Moravského markrabství. Devět předních pánů a úředníků markrabství oficiálně požádalo císaře Zikmunda Lucemburského, aby okamžitě zjednal nápravu a zajistil Husovi veřejné slyšení. Stížnostních listů vzniklo později víc, ale právě ten první byl sepsán na Meziříčí.
Není nad opevnění
V průběhu husitských válek vlastnili Meziříčí příslušníci strážnické větve pánů z Kravař, kteří byli na straně husitů. Vzhledem k situaci byla v této době důležitá hlavně bezpečnost, proto se stavební práce týkaly především opevnění.
Ve směru od řeky byl hrad vysoko na skále chráněn dobře. Ze západní strany, kde hrozilo nebezpečí dělostřeleckého útoku, bylo vybudováno předhradí. Čtyři metry silná několikrát zalomená hradební zeď byla doplněna věžemi a před ní byl ve skále vylámán příkop. Na severní straně ji zakončovala věž nazývaná dnes „hladomorna", na jihu byl v jejím konci vstup do nádvoří. Hned vedle brány byla podkovovitá bašta (dnes budova) spojená nižší slabší hradbou s pětibokou baštou směrem k městu. Tato hradba byla odstraněna při pozdějších terénních úpravách v „dolní zahradě". Nad město byla vysunuta další pětiboká bašta hned vedle původní rohové věže. Ze všech stran, kde nebyla vysoká skála, byl tak hrad obklopen další hradbou. Přes původní příkop u starého opevnění i přes příkop v předzámčí se sklápěly mosty. Aby bylo možno skladovat potraviny pro rozšířenou hradní posádku, byly v podzemí hradu ve skále vysekány další sklepy.
Marie Ripperová
