Tam, kde loni rostly buky, jsou nyní pařezy
Zveřejněno 3. 8. 2015 11:11
Čtenářka Velkomeziříčska zaslala naší redakci příspěvek o vykácení buků na zalesněném kopci Bučí. "To se budeme na takové stromy chodit dívat jen do zámeckého parku?" ptá se.
Prosba lesa:
Člověče, jsem teplo tvého příbytku za studených zimních nocí, jsem přátelský stín, když pálí letní slunce, jsem krov tvého domu, deska tvého stolu, jsem lůžko, ve kterém spíš a dřevo ze kterého stavíš lodě, jsem násadou tvé motyky, jsem dřevo tvé kolébky i tvé rakve, jsem květ dobroty a krásy. Slyš mou prosbu. Nenič mne!
Bučí – To je název zalesněného kopce, název už ze starých map, protože zde rostly převážně mohutné buky. Bučí, které známe z procházek mezi Fajtovým kopcem, Dolními Radslavicemi a Lhotkami. Nad Radslavicemi jeden dostal cedulku památný strom – odhad stáří 300 let. Nádherné listnaté stromy, které z našich lesů mizí a jsou nahrazovány pro těžbu smrky. Rostou pomalu a dlouho. Bohužel došlo i na Bučí. Přes Fajťák pro ně přijíždí velký náklaďák s návěsem. Lidé není vám jich líto? To se budeme na takové stromy chodit dívat jen do zámeckého parku? Kam jste je prodali? Do Rakouska?
Helena Dudová
Fotky ukazují stav lesa loni na podzim a nyní.