Klub Naděje slaví dvacet let od svého vzniku
Zveřejněno 10. 6. 2020 10:15
Úvodem tohoto textu se přiznávám, že představit činnost Klubu Naděje, od roku 2015 Spolku onkologických pacientů, je pro mě velmi složité. Tak dlouhou historii jsem si opravdu v roce 1999 nedokázal představit. Jako jeden ze zakládajících členů klubu jsem očekával, že výbor zorganizuje k tomuto výročí slavnostní zasedání. Bohužel se tak nestalo, nové vedení klubu od roku 2015 pod vedením Dr. Drahomíry Mejzlíkové už koncem roku 2019 rozhodlo, že k 20. výročí žádná akce neproběhne. Z tohoto důvodu jsem se rozhodl vás obeznámit s úspěšnou činností našeho klubu.
Historie klubu se začala psát před Vánocemi v roce 1999, kdy jsem podstoupil první chemoterapie a seznámil se s dnes již bývalou předsedkyní spolku onkologicky nemocných, paní Květuší Doležalovou. Ta mě společně s M. Švormovou, M. Bártovou a M. Švecovou představila v restauraci Obecník návrh na založení onkologického klubu pro pacienty velkomeziříčského regionu a další nezbytnosti vedoucí k přípravě ustanovující schůze, která proběhla 20. března 2000. Zúčastnilo se jí asi dvacet místních zájemců a hostů, mezi kterými byli paní Rezková z pražské organizace Liga proti rakovině, tehdejší místostarosta města Ing. Vilém Lavický, paní Kafková z Domu zdraví, Mgr. M. Nováčková z lékárny a Zdeněk Horák, ředitel společnosti Lacrum. Na této první schůzi jsme se seznámili s posláním klubu, navrhli stanovy, samotný název i budoucí program. Začínali jsme naprosto od nuly. Bez zkušeností, bez peněz, ale zato s odhodláním a chutí do práce! Měli jsme však před sebou to nejsložitější období. Kromě zpracování stanov a programu klubu, bylo nutné sehnat základní kapitál. Zde velké poděkování patří našim právním poradcům, JUDr. Aleši Minaříkovi, JUDr. Jaroslavu Pavlasovi a JUDr. Janě Trutnové, kteří nám vždy zdarma a ochotně byli nápomocni. Není v mých silách na těchto řádcích zmínit jména všech členů klubu, kteří se za dobu jeho existence podíleli na jeho chodu, avšak je jasné, že lepší ekonomku, než Janu Michalovou, jsme si ani přát nemohli.
Po zvážení více variant jsme se rozhodli pro následnou péči našich pacientů zvolit lázně v Luhačovicích a Poděbradech, kam každoročně vyráželo okolo 23 našich členů, kterým klub přispíval asi 20 % z ceny lázeňského pobytu. Veškerou organizaci s rekondiční lázeňskou péčí, včetně péče při pobytu, zajišťovala bez problémů předsedkyně Květuše Doležalová. Několik našich členů bylo i na zahraničních léčebných pobytech s organizací ARCUS Česká Lípa. Program našeho klubu se orientuje na několik hlavních oblastí. Jednou z nich je již zmiňovaná zdravotní péče o členy formou lázeňských pobytů. Dále pořádáme pravidelné středeční besedy s odborníky v klubu důchodců na ulici Komenského. Besedy rádi doplňujeme i o jiná témata ze života nebo historie města. Organizujeme také zájezdy po vlasti české, na které není problém všechna volná místa obsadit. Snad nejkrásnější zájezd byl na Jízdu králů ve Vlčnově v roce 2012. Nezapomenutelné byly zájezdy na poutní místa jako Svatý Hostýn či Svatý Kopeček. Příjemné zážitky máme z pobytu v Jablonné nad Vltavou a z družby s onko klubem BENKON z Benešova, kam jsme na víkendy jezdili vlastními auty. Našimi jedinými finančními příjmy jsou možnost čerpání sociální dotace města, dary od místních sponzorů a příjem z prodeje kytiček ve výši 30 % z celkové vybrané částky, který se pohybuje okolo 7 500 korun.
Těmito odstavci se snažím čtenářům přiblížit širokou problematiku naší činnosti. Jsem si vědom, že vše nelze jednoduše popsat. V našich prvopočátcích jsme hledali cestu, jakým směrem se vydat. Byla to velmi náročná a složitá mravenčí práce. Postupně se nám podařilo sestavit velmi pracovitý a tvůrčí kolektiv, díky kterému přišly i výsledky. Důkazem je bezesporu předání nejvyššího ocenění Kraje Vysočina, Skleněná medaile, v roce 2019 paní Doležalové, dlouholeté předsedkyni Klubu Naděje. Zájem o členství v našem klubu se začal postupně navyšovat.
Celkem se za dvacet let existence do přihlásilo 129 členů. Někteří nás opustili předčasně, na ty vzpomínáme, někteří jsou s námi dosud. Nyní nás je 68 v různém věku. Například v tomto roce máme první jubilantku, která oslaví 90. narozeniny a je stále velmi čiperná a pracovitá. Blahopřejeme!
Teď již jen závěrem. Prosím, poučme se z některých nedostatků minulosti, ale nebourejme to dobré, co jsme pro naše pacienty zavedli.
Ludvík Trojan, spoluzakladatel Klubu Naděje
