Bítešští včelaři chystají tradiční výstavu
Zveřejněno 20. 11. 2019 16:18
Příroda a její přirozený výběr šlechtí včely od jejího vzniku. Včelstva, která se v přírodních podmínkách neuplatní, jsou odsouzena k zániku. Jejich životní prostor vyplní taková včelstva, která jsou pro nové podmínky lépe geneticky vybavena, mají lepší možnosti se přizpůsobit a rozmnožovat – tento zákon platí pro všechny organizmy na Zemi.
Včelstvo je z hlediska sociologického rodina, tvořená jednou matkou a jejím potomstvem – několika desítky tisíc dělnic a stovkami trubců. O vlastnostech včelstva rozhoduje zásadním způsobem matka. Právě ona určuje, jak je včelstvo bodavé nebo mírné, jak početné společenství včel vytvoří během roku a ovlivňuje aktivitu a sběrací činnost včel a tím i medný výnos. Dobrá včelí matka ročně naklade přes 200 000 vajíček. Proto kvalitní matky zásadním způsobem ovlivňují i rentabilitu včelaření. Matka ve včelstvu většinou přirozeně žije tři až čtyři roky. Po této době již silně klesá především její schopnost klást v dostatečném množství potřebný počet vajíček, a tudíž není schopná vytvořit dostatečně silné včelstvo, které by v přírodě shromáždilo dostatečné zásoby medu pro přežití zimního období.
Dělnice odchovávají matky ve třech základních případech: když se včelstvo chystá rozmnožit – rojit, když matka neočekávaně zahyne nebo je již zpravidla z důvodu stáří oslabená a málo výkonná. Včelstvo si tedy v případě potřeby vychová samo novou mladou matku.
Matky kladou dva druhy vajíček – neoplozená, z kterých se líhnou trubci a oplozená, z kterých se vyvíjí dělnice nebo matky. O tom, zda se z oplozeného vajíčka vyvine matka rozhoduje výživa v období larválního vývoje. Larvy budoucích matek jsou krmeny po celou dobu svého vývoje mateří kašičkou, což je produkt hltanových žláz mladých včel. Výsledkem této výživy je plnohodnotná včelí samice s plně vyvinutými reprodukčními orgány.
Člověk v posledních stovkách let do procesu výměny matek aktivně vstupuje a snaží se přetvářet vlastnosti včelstev podle svých potřeb. Využívá se přitom především zákon dědičnosti, což je schopnost organizmu plodit s určitou proměnlivostí potomky se stejnými nebo podobnými vlastnostmi. U včelstev se včelař zaměřuje zpravidla na nízkou bodavost (resp. mírnost), schopnost využití přírodních zdrojů (medný užitek), vysokou plodnost a nízkou rojivost, dobrý čistící pud spojený s odolností proti nemocem a další vlastnosti. Včelstva, která nejvíce vyhovují tomuto chovatelskému cíli jsou nazývána jako plemenná. Chov matek lze provádět zpravidla od května do konce července, kdy včelstva chovají trubce a v přírodě jsou zdroje snůšky. V praxi se používá celá řada způsobů odchovu nových matek. Nejčastěji se jedná o chov při matce, v osiřelci, v sádce a finišeru, ve sběrných oddělcích atd. Záleží vždy na konkrétních přírodních podmínkách a na včelaři, jaká metodu mu nejvíce vyhovuje.
Nejvíce používaná metoda chovu matek především u menších chovatelů je metoda chovu při matce. Včelstvo, ve kterém se rozhodneme chovat nové matky, musí být dostatečně silné, dobře zásobené medem a pylem a musí být v takzvané chovné náladě (musí být samo ochotno chovat matky). Původní matka je v dolní části úlu (v plodišti) a chov probíhá v horní části úlu (v medníku). Obě dvě části úlu jsou odděleny mateří mřížkou, takže původní matka se může pohybovat pouze v plodišti. Do medníku se převěsí dva plásty s plodem a mezi ně se vloží chovná série, kterou tvoří asi dvacet mateřích misek s kapkou mateří kašičky, přičemž do každé misky se přenese jedna jednodenní larvička z dělničího plodu od nejlepšího (plemenného) včelstva. Pokud jsme vše udělali správně, začnou včely mladé larvičky krmit mateří kašičkou a z původně dělničí larvičky se začne vyvíjet mladá matka. Po pěti dnech jsou nové matečníky zavíčkovány a před vylíhnutím nových matek musíme matečníky od sebe oddělit, jinak první vylíhlá matka všechny ostatní, ještě nevylíhlé matky, zlikviduje.
V jednom včelstvu můžeme naráz odchovat zpravidla až patnáct nových matek. Mladé matky potom umístíme do oplodňáčků, což jsou malé úlky s menším množstvím včel. V oplodňáčcích matka pohlavně dospívá a při příznivém počasí přibližně osmý den od vylíhnutí letí na snubní prolet. Páření se 6. až 12. trubci probíhá za letu na tak zvaných trubčích shromaždištích za slunného dne. Úskalí páření spočívá v tom, že za nepříznivého počasí se až padesát procent matek ze snubního proletu nevrátí. Další úskalí chovatelské práce je nekontrolované páření s trubci neznámého a tudíž i nevhodného původu. Proto je ideální, když je například specializovaná oplozovací stanice v krajině co nejvíce izolována od nevhodných včelstev. Chovatelé rovněž podporují chov trubců u dobrých včelstev a naopak omezují trubce u včelstev s podprůměrnými vlastnostmi. Tak jako u ostatních hospodářských zvířat se i u včelích matek může provádět inseminace, kterou však provádějí především výzkumné a šlechtitelské stanice a nejvyspělejší chovatelé matek. Páření matek pak neprobíhá v přírodě, ale provádí se pomocí inseminačního přístroje za pomocí mikroskopu. Matka asi po dvou dnech po oplození začíná klást vajíčka a včelař ji následně může přidat do vybraného včelstva. Přidávání matek představuje další problém, neboť včelstvo novou matku s jinou vůní feromonů přijímá velmi neochotně. Vyspělí včelaři provádí výměny matek asi po dvou letech.
Chovatelská práce je dlouhodobý proces, který však postupně posouvá kvalitu včelstev stále vpřed. Chovatelská činnost patří k vrcholu včelařské činnosti a když se práce daří, přináší velké uspokojení pro chovatele matek z vlastní práce, ale i z kladného ohlasu od ostatních včelařů, kteří si matky kupují.
Letošní včelařská sezóna byla z celostátního hlediska podprůměrná. Snůšku květových medů v průběhu května komplikovalo deštivé a chladné počasí. Medovicová snůška ze smrkových porostů byla jen lokální. O to více se v následujících suchém létě dařilo kůrovci, který pokračuje v likvidaci nyní již i mladých smrkových porostů.
Ze zdravotního hlediska je komplikovaný boj proti varroáze. K tomu přispívají v posledních letech již tradičně teplé podzimní měsíce, které umožňují včelám pozdní plodování a tím je podzimní léčení proti roztoči málo účinné. Z celé republiky jsou letos avizované větší podzimní ztráty. Skutečné ztráty při přezimování včelstev však mohou včelaři zhodnotit až v dubnu příštího roku.
Kraj Vysočina v letošním roce vyhlásit veřejnou zakázku na vyšetření moru včelího plodu ze vzorku měli na území kraje Vysočina. Záměrem zakázky je vyšetřit všechna včelstva na území kraje na tuto nebezpečnou nákazu včelího plodu a v prvopočátku zlikvidovat případná zjištěná ohniska. Vzorky dle předepsané metodiky se budou v naší včelařské organizaci odevzdávat do konce prosince letošního roku.
V posledních letech se v obvodu velkobítešské včelařské organizace daří postupně zvyšovat počet chovaných včelstev. V letošním roce k 15.9. 2019 evidujeme 127 včelařů a 2 011 včelstev.
Největší akcí pořádanou naší organizací je již tradiční včelařská výstava. A tak, opět po roce, si zájemci o včelařství i laická veřejnost budou moci prohlédnout včelařské potřeby, obdivovat život včel při pozorování v proskleném úlu a od organizátorů se dozvědět i mnoho zajímavostí ze života včel. Výstava v prodejní části bude nabízet včelařské potřeby, literaturu, med, medové pečivo, svíčky z včelího vosku, výrobky z včelích produktů, medovinu i oblíbené medové pivo atd.
Výstava se uskuteční ve Velké Bíteši od čtvrtka 5. prosince do úterý 10. prosince 2019 v prostorách Klubu kultury, Masarykovo nám. 5, vždy od 9. do 17. hodin.
Na Vaši účast, přátelská setkání a nové podněty se opět těší organizátoři, kteří všem návštěvníkům rádi přiblíží chov včel.
Ing. Josef Janšta
předseda ZO ČSV Velká Bíteš
