Novinky z historie přináší dvaadvacátý ročník vlastivědné revue
Zveřejněno 28. 3. 2019 6:07
Zdánlivý protimluv se již po dvaadvacáté podařilo vyvrátit vlastivědné revue Západní Morava. Ta ve svém nedávno vydaném svazku přináší opět několik zajímavých pohledů do starší či nedávné minulosti blízkého okolí. A jak již patří k tradici tohoto časopisu, nabízí pohledy nové a historickému povědomí dosud neznámé.
Hned úvodní příspěvek Martina Juřičky zaměřuje pozornost na středověké majitele zaniklého hradu v Mostištích. Juřička pány z Mostišť sleduje po dobu 14.-15. století a v rozmezí tří generací. Spolu se vzájemnými příbuzenskými vztahy mapuje také rodové državy a objasňuje příčiny jejich historického úpadku.
Podobně Leona Králíková otevírá jednu z nejstarších vln čarodějnických procesů, která kolem roku 1571 zasáhla také blízkou Vysočinu. Objevným srovnáním případů ze Žďáru, Bobrové i z okolí Velké Bíteše a jejich zasazením do širších souvislostí autorka dospívá k objasnění společenských i klimatických příčin tohoto nešťastného jevu.
Dva z otištěných příspěvků se věnují přímo historii Velkého Meziříčí. V prvním Kateřina Skalníková popisuje jubilejní návštěvu T. G. Masaryka ve městě dne 17. června 1928, kdy celá Vysočina stála na nohou, aby uvítala prezidenta Osvoboditele. Autorka s pomocí citátů, dobových fotografií a kronikářských zpráv zdařile přibližuje slavnostní atmosféru, která panovala ve městě i v jeho širším okolí (Žďár nad Sázavou, Křižanov, Velká Bíteš).
Druhý příspěvek zavádí čtenáře do ulice Na Spravedlnosti, aby tam pátral po pozůstatcích někdejšího popraviště. Kolektiv odborníků jeho prostřednictvím představuje výsledky povedeného archeologického, muzejního i archivního průzkumu, na jehož základě se podařilo soustředit řadu zajímavých dokladů nejen k existenci zaniklé památky, ale i o meziříčské praxi hrdelního práva.
Západní Morava na svých stránkách pravidelně publikuje také zprávy o činnosti regionálních archivů a muzeí či o novinkách z vlastivědné literatury. Ani letos proto v rubrice „Recenze" nechybí hodnocení např. nedávno vydané knihy „Historie sedmi století" o dějinách velkomeziříčského kostela nebo četných publikací z minulosti okolních obcí (Martinice, Rohy, Stránecká Zhoř).
Historických novinek XXII. svazek tedy nabízí víc než dost. Lze se proto těšit, že v době, kdy západomoravský region pro svou vlastní minulost nachází opakovaně pilné badatele, najde jeho vlastivědná revue také své zvídavé čtenáře!
Redakce ZM
