Hostem Husova domu byl religionista Pavel Hošek
Zveřejněno 28. 11. 2018 12:34
Dvacátého listopadu zavítal do Husova domu vzácný host, profesor religionistiky na Evangelické teologické fakultě Pavel Hošek. K tématu večera Češi mezi vírou, nevírou a pověrou přistoupil pedagogicky, takže všichni posluchači v sálku Husova domu si připadali jako vysokoškolští studenti.
Prof. Hošek nejprve vyšel ze statistik při sčítání obyvatel – během 20 let postupně ubylo ¾ lidí, kteří se hlásili k církvím a náboženským organizacím. V případě tří největších církví (ŘKC,ČCE, CČSH) to doložil konkrétními čísly. Položil si otázku, kterou mu kladou zahraniční kolegové – čím to je, že tak velký počet Čechů se otevřeně nehlásí k církvi? Je to špatným kreditem církve? Vyplývá náš postoj k církvi z naší dějinné zkušenosti? Nebo je to naším odporem k institucím obecně?
V oblasti náboženské jsme skutečně anomálií, rozhodně v rámci Evropy. Nejde o hodnocení, jsme horší nebo lepší než druzí. Spíš jako křesťané sledujme, co lidé potřebují, po čem touží, co vyhledávají. Horoskopy, věštění z karet, amulety, vibrační kameny atd. jsou snadnou odpovědí na nesnadné otázky. Neodsuzujme mělkost odpovědí, nabízejme upřímně ty hlubší, které nejsou tak efektní, ale jsou pravdivé svou vnitřní odolností.
Křesťanům nabídl přirovnání Josepha Ratzingera – křesťané jsou dnes tvůrčí menšina. Jsou to ti, kteří mohou pozitivně ovlivnit společnost, jsou solí země ovšem jen potud, pokud se ve společnosti skutečně vyskytují, pokud si netvoří jakési oplocené ostrovy. Další přirovnání přinesl současný papež František. Křesťané jsou jako pracovníci polní nemocnice, přičemž důraz je na slovu polní. Být účastni bojů dnešní doby jako ti, kdo bojují na straně práva a zároveň vnášejí hodnoty jako tolerance, pokoj, smíření. Jako ti, kdo nestojí stranou, nejsou lhostejní vůči světu.
Pavel Hošek vydal krásnou knihu k letošním 100 letům České republiky Je to náš příběh. Vydalo ji CDK a lze si ji půjčit i v Husově domě v knihovničce. Kniha pojednává o fenoménu vlastenectví z pohledu křesťana, je psána jako esej krásnou živou češtinou a velmi doporučuji vaší pozornosti.
Markéta Slámová
