Zahrady jako pokoje bez stropů představili genealogům Veličkovi
Zveřejněno 20. 12. 2017 14:15
Poslední letošní přednáška Vlastivědné a genealogické společnosti patřila zahradám, jejich vývoji a filmovému dokumentu Příběhy zahrad. Přednášet o nich přišli do kinosálu v Jupiter clubu manželé a krajinářští architekti, Markéta a Petr Veličkovi z Velkého Meziříčí.
Veličkovi v loňském roce natočili spolu s režisérkou a scénáristkou Ljubou Václavovou dokument věnovaný právě zahradám. Prostoru, který člověka provází již od pradávna, a jehož příběh člověk pochopí až ve chvíli, kdy pozná příběhy lidí v něm žijících.
Vlastní přednáška byla rozdělena na dvě poloviny. V první části představili autoři své pohledy na tvorbu zahrad v čase, na jejich praktický vývoj, prolínání s okolní krajinou a osudy. Ve svém úvodu Petr Velička uvedl: „Tisíciletí nás zahrady provází nejen kvůli plodům, ale i stínu stromů, zpěvu ptáků, zvuku vody, zážitkům, které živí duši. Do podob zahrad se vždy velmi silně propisuje osobnost jejího majitele.“ Dále přiblížili, jak dokument Příběhy zahrad vznikal, a jak se vůbec k jeho tvorbě dostali. Nejde totiž o jejich první filmový počin, ale o první autorský. Poslední, ke kterému byli přizváni jako odborní poradci, se jmenoval Bermudský poetický trojúhelník nad Vysočinou také režisérky Václavové.
Druhá část přednášky zahrnovala promítání filmu. Během hodiny nabídl divákovi celou řadu zajímavých míst. Například klášterní zahrady, rajský dvůr v Rosa Coeli v Dolních Kounicích, šlechtické zahrady v Chudenicích, areál Kuksu, okolí zámku v Náměšti, hradu Pernštejna. Autoři kladli důraz na spojení příběhu zahrady s příběhem majitelů, tvůrců. Zajímavé v tomto ohledu bylo nahlédnutí do zahrady odpuštění Luboše Hrušky v Plzni, jejíž zakladatel byl politický vězeň komunistického režimu. Jiná zahrada v Plzni, zahrada vzpomínek, je věnována obětem holokaustu a je tvořena kameny se jmény obětí. Do filmu se také dostaly moderní zahrady okolo vily Tugendhat či Müllerovy vily, zahrady Karla Čapka a další.
Nikdo z přítomných posluchačů nelitoval, že si našel v předvánočním shonu chvíli se zastavit. Odnesl si totiž nové pohledy na důvěrně známý prostor – zahradu.
Jitka Kočí
