Svobodu bez násilí uhájit nelze, zaznělo na zahájení festivalu filozofie
Zveřejněno 4. 6. 2016 2:00
Svobodu nelze uhájit bez násilí, shodli se Petr Pithart s Jaroslavem Pánkem v úvodním diskusním bloku filozofického festivalu. Ten letos slaví svoje první kulaté výročí nanejvýš aktuálním tématem Svoboda a násilí.
Evropský festival filozofie ve Velkém Meziříčí slavnostně zahájil svůj již desátý ročník v pátek 3. června odpoledne ve velkém sále Jupiter clubu. Pozvaní hosté z řad vedení města, Kraje Vysočina a členů programového výboru festivalu s nadšením a trochu i údivem hovořili zejména o letošním jubileu festivalu, přičemž mu přáli i nadále dlouhého trvání. Původní myšlenka a snaha vrátit filozofii zpět do ulic mezi lidi, se tak ve Velkém Meziříčí zdárně naplňuje. „Festival si, k naší radosti, získává stále více příznivců. Již podesáté na festivalové půdě nabízíme příležitost k setkání lidí, kterým není lhostejné, co se děje kolem nás,“ uvedl ředitel festivalu Milan Dufek.
Desetidenní maraton přednášek, diskusí a doprovodného kulturního programu otevřeli politik a bývalý předseda české vlády Petr Pithart a profesor historie Jaroslav Pánek. Promluvili každý ze svého pohledu o evropské migrační krizi a jejích historických kořenech. Ač se v mnohém názorově rozcházeli, shodli se v tom, že svobodu bez násilí uhájit nelze.
„Připozdívá se,“ apeloval opakovaně Petr Pithart, když hovořil o současném vývoji situace v Evropské unii, ve světě a nutnosti konat. Porovnal období před rokem 1989/90 a poté. „To, co přišlo v devadesátých letech, si nikdo neuměl představit. Skončil bipolární svět, v němž bylo všechno jasně dáno,“ řekl mimo jiné a zdůraznil důležitou úlohu fungující a stmelené Evropské unie.
„Současnou migrační krizi, ačkoli v ní působí silné vnějškové faktory, lze chápat také jako krizi Evropské unie,“ předložil zase posluchačům Jaroslav Pánek a přednesl kritickou analýzu současné situace. Mluvil o německé hegemonii, o ekonomickém pragmatismu v přístupu k migraci, o potřebě zachování teritoriálního práva či také o jalové politické korektnosti současných evropských politiků.
Vypíchl důležitost evropské civilizační zkušenosti, tedy staletých zkušeností, prožitků a poznatků, které jsou v nás a v krizových situacích se nečekaně objevují. A v té souvislosti připomněl, jak se evropská zkušenost zemí západních, postkoloniálních, liší od zkušenosti zemí východních, posttotalitních, jež proto rozdílně vnímají migraci.
„Evropa znovu stojí na dějinné křižovatce. Buď aktivně vezme svůj osud do vlastních rukou, nebo bude vláčena událostmi, jejichž výsledkem se může stát nejen rozvrat Evropské unie, ale evropské civilizace. Migrační krize to, k našemu zármutku, odhalila v plné nahotě, ale, jak doufám, pozitivní řešení je stále v možnostech Evropanů,“ uzavřel Jaroslav Pánek.
Závěr prvního festivalového dne pak patřil Radimu Svobodovi, studentu režie a scénáristiky na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Ten divákům v kinosále nabídl čtyři své krátké studentské filmy natočené v období pěti let studia.
Martina Strnadová
