Stalo se před lety
Zveřejněno 20. 12. 2023 11:11
Jako snad každý rok, i rok s koncovkou 23 má svá výročí. Nejvíce se vždycky zaznamenávají události nešťastné, ale staly se i příjemnější věci.
1723 – Velký požár města
V minulosti se vařilo na otevřeném ohni, a tak se mohlo stát, že se oheň dostal širokým komínem na střechu. Tento případ označovali výrazem „vyšel oheň". Tak vyšel oheň 17. května 1723 z lékárny na spodní straně náměstí a rychle se šířil po šindelových střechách. Vyhořelo 102 domů, radnice, dvě městské brány a téměř celé předměstí Horní Město. Uhořeli čtyři lidé. V zámecké sýpce byly zničeny zásoby obilí. Zasažen byl také zámek, který prohořel až po sklepy. Následně byl přestavěn v barokní podobě. Tento požár připomíná obraz sv. Floriána v kostele sv. Mikuláše. Malíř K. F. Tepper na něm v dolní části zachytil hořící Meziříčí.
1823 – Velký požár města
Za sto let a přibližně ve stejnou dobu se situace opakovala. Dne 9. května 1823 se vzňal tuk při smažení ryb v kuchyni syndika Engela, který bydlel jako městský zaměstnanec na radnici. Ze střechy radnice se pak oheň šířil ve směru větru vanoucího od západu. Vyhořely domy od Radnické ulice až po kostel Nejsv. Trojice na Moráni včetně vedle stojící kostnice. Rozlily se oba zvony z kostela. Celkem byla ohněm zničena radnice, Obecník, skoro 200 městských domů (např. „stará pošta") a většina domů v Židovské ulici (dnes Novosady). Zahynulo jedenáct lidí a mnoho dobytka. Při opravě radnice byl ze strany od náměstí částečně odbourán vyzděný štít.
1923 – Výbuch ve slévárně
Dne 1. února 1923 došlo k výbuchu v Breitenbachově slévárně na Františkově. Při lití válců se roztrhla forma a její část včetně rozžhaveného železa byla vymrštěna do výše. Kapky tekutého železa spálily vše, čeho se dotkly. Zasaženi byli dělníci, zraněn byl také majitel firmy. Šest dělníků na následky zemřelo. Byli pochováni ve společném hrobě u dolní zdi moránského hřbitova. Pomník je označen nápisem „Obětem svého povolání" a seznamem pohřbených.
1923 – Nové budovy Světlé
Ústav pro výchovu dívek „Školy Světlá" byl založen v roce 1901, zpočátku však byly třídy i pension v nájmu v různých domech po městě. Dne 8. 9. 1923 byly slavnostně otevřeny vlastní budovy školy, které byly později ještě rozšířeny. Ve 20.-30. letech byla škola vyhlášená a studovaly na ní i chovanky ze zahraničí. Její součástí byl ústav pro vzdělání učitelek domácích nauk, ústav pro vzdělání učitelek mateřských škol, cvičná mateřská škola, dvouletá odborná škola, kurzy pro vychovatelky, rodinná škola, škola pro vedení domácností, kuchyňská škola, kurzy pro domácí hospodářství, škola pro rytmiku, jazyková škola, hudební škola, kurzy psaní na stroji, kurzy těsnopisu a účetnictví, odborná pokračovací škola, lidová pokračovací škola, speciální lidové kurzy, uměleckoprůmyslové speciální kurzy apod.
1893 – Národopisná výstava a vznik muzea
Jako příprava na Národopisnou výstavu českoslovanskou, která se měla konat v roce 1895, začalo sbírání historických předmětů. Velkou zásluhu na tom měl odborný učitel rolnické školy Ing. Antonín Večeř a výstavní odbor Národní jednoty pro jihozápadní Moravu včetně dámského odboru. Shromážděné exponáty byly vystaveny na Všeobecné krajské národopisné, průmyslové, hospodářské, umělecké a hasičské výstavě (tak zněl celý název), která se konala od 26. srpna do 10. září 1893 a byla kromě národopisu zaměřena i na další obory. Část předmětů vystavených v oddílech umění a národopis se po skončení Krajské výstavy vrátila zpět k majitelům, část byla zakoupena nebo opět vypůjčena na národopisnou výstavu v Praze roku 1895, kde tyto předměty tvořily součást vybavení horáckého statku. Po skončení pražské výstavy zůstaly tyto věci pohromadě a staly se základem sbírek velkomeziříčského muzea, které si tak v letošním roce připomíná již 130. výročí.
Marie Ripperová
