Seriál ze zámku: Zimní pohlednice a psací potřeby
Zveřejněno 19. 12. 2023 10:36
Rok se blíží ke svému závěru a my se opět nacházíme v adventním čase. K tomuto období neodmyslitelně patří rozesílání vánočních pohledů. I když se tato tradice pomalu vytrácí, my si ji připomeneme díky pohlednicím se zimní a vánoční tematikou, které se nacházejí v našem archivu. S psaním souvisejí samozřejmě i psací potřeby, což jsou v případě sbírek meziříčského muzea především různé druhy kalamářů.
Při prohlížení pohlednic se můžeme přenést na zasněžené náměstí ve 40. letech minulého století či si prohlédnout město pod bílou sněhovou pokrývkou od Čechových sadů. Pohledy jsou v obou případech opatřeny textem, že se jedná o vánoční pozdrav z Velkého Meziříčí. Kromě exemplářů, které byly vydávány ve větším nákladu, nalezneme v muzeu například i zkušební tisk vánoční pohlednice z roku 1938, která ale nakonec vydána nebyla, což prozrazuje poznámka na její zadní straně.
Existuje řada dalších zimních fotografií z fotoateliérů Vilíma Vilímka a Rudolfa Skopce, které zachycují Velké Meziříčí pod sněhovou pokrývkou. Jeden takovýto pohled byl v roce 1935 zaslán do Prahy Milce Záviškové, kde jí přítelkyně sděluje: „Naše Medřič vypadá dnes docela tak jak na obrázku. V městě jen plískanice, ale Fajtův kopec i obě údolí jsou v zimním hávu."
Vánoční přání nemusejí mít pouze podobu předtištěné pohlednice, ale mohou být i originálním dílem, jako je tomu v případě listu uloženého ve fondu Zdenky Vorlové Vlčkové. Samotný obrázek autor doplnil přáním šťastných Vánoc a nového roku 1950.
K pohlednicím a přáním patří psací potřeby. V depozitáři našeho muzea nalezneme hned několik kalamářů, které sloužily pro uchování inkoustu. Aby nedošlo k vylití, odpařování či znečištění inkoustu, byly nádobky opatřeny víčky. K jedné nádobce následně přibyla i nádobka druhá na jemný písek či jiný sypký materiál, který sloužil k posypání mokrého textu, aby nedošlo k jeho rozmazání.
Jedním ze sbírkových předmětů je bohatě zdobeny plechový kalamář na čtyřech nožkách v podobě zahnutých akantových listů. Kromě samotné nádobky na inkoust je kalamář opatřen žlábkem na odkládání psacích potřeb. V roce 1936 jej do muzea darovala vdova po velkomeziříčském profesorovi Zdeňku Heindlovi.
V policích a krabicích nalezneme celou řadu kalamářů skleněných, kovových či porcelánových. Ve sbírkách ale máme i kalamář stříbrný. Jedná se skleněnou nádobku na inkoust, která je uložena ve stříbrné schránce. Toto pouzdro je opatřeno puncem v podobě hlavy Diany v pětilisté růži, který se v Rakousku-Uhersku užíval od roku 1866.
Kazeta na psací potřeby
Kazeta z lipového dřeva z přelomu 19. a 20. století, která sloužila na uložení kalamáře a dalších psacích potřeb, je přímo spojena s regionální historií. V případě této kazety se totiž jedná o práci Antonína Jaroše narozeného v roce 1849, který byl bratrancem učitele, školního inspektora a sběratele lidových písní Antonína Vorla. Krabička je rozdělena na menší oddíly, kde jsou umístěny prohlubně pro lahvičky kalamáře. Víko je ozdobeno přilepeným dekorem na způsob reliéfu, který znázorňuje zkřížená pera překrytá břečťanovým věncem. Kazetu muzeu daroval v roce 1943 velkomeziříčský hostinský Josef Drdla.
Lucie Pavelcová
