Špatně namíchaný bublifuk děkuje
Zveřejněno 1. 12. 2023 9:37
Tak a je to tady. Konec Zkrocení zlé ženy...
Všechno už odeznělo.
Všechno je zpět na sýpce.
Všechno už spí.
Všechny kulisy, kostýmy, rekvizity.
Už se na ně jen práší, jsou ve tmě, klidu a bezpečí.
Ale je to malá chvíle, kdy všechny ty věci byly v záři reflektorů, sahaly na ně ruce skvělých lidí, sedaly na ně zadky těch, co měli tu odvahu vystoupit ze tmy a vynést je na jeviště. Měli tu odvahu se obléct někdy jak exoti a vystoupit před vás, před diváky, čekající, co se tam bude dít a jakou kravinu zas vymyslíme.
Všechno to začalo vlastně nevinně. Malým pošťouchnutím, troufám si říct, mého přítele. Byl to muž divadla, činohry a hlavně muž s velkým srdcem. Tím byl Zdeněk Svoboda. Od té doby je na každém představení s námi. Bohužel už jenom na obraze.
Z malé myšlenky a z malého pošťouchnutí vznikla myšlenka velká. Rozjel se vlak a už nešel zastavit. Poprosil jsem Míšu Hornou o úpravu originálního textu, ujala se ho a přivedla do podoby, kterou nebylo už třeba nikterak moc upravovat a za to jí patří obrovskej dík!
Začali jsme se scházet, nejdřív v restauraci u čtených zkoušek, potom v Jupiter clubu, aby si ti odvážní nazkoušeli a poprvé cítili to šimrání u stání na jevišti. Za to patří velký dík a poklona před Milanem Dufkem, Zuzanou Herodesovou, Hankou Svobodovou, Milanem Teplým a Svatoplukem Šturmou, Svatopluk nás nejenom držel ve vyhřátém baráku, ale k tomu nám i svítili. Kdy svítil on a kdy já jste určitě mohli poznat. Je holt z povolání.
Nebylo by plakátu, kdyby nebyl připravený skvělý fotograf a člověk mnoha talentů, tím je Honza Miškela a klaním se před jeho rychlostí. Ovšem kdo byl v rychlosti ještě větší frajer a nikdy bych to do něj neřekl? To byl Petros Martakidis! Vážně! Vzpomněl jsem si! Já zapomněl na programy! Co teď? Co budu dělat? Napsal jsem, zavolal, nebo jinak uhnal právě jeho. On sednul za svůj soustruh a zázrak byl na světě! Takže za veškerý vizuál vděčíme jemu! Pak tady byli manželé Janouškovi a firma Xart, kteří nemožné vyjeli na papír. Tak rychle, že jsem nestíhal žasnout. Tohle byla úžasná jízda! A za tu se vám všem klaním.
Kdo se postaral o prodej lupenů? Z části robot a obchodačky na gooutu, ale hlavně Zuzana Herodesová s Hanou Svobodovou a skvělý holky, úžasné ženy a andělé za pultem v Krámku u Marušky - Marie Marková, Tereza Němcová a Kateřina Marková.
Kdo nebyl vidět? Kdo nebyl slyšet? Kdo byl tam někde vzadu, nebo někde nahoře, ale bez něj by byla jen tma a ticho? Bylo to ÓRO. Byl to Tomáš Rozmarýn, byl to Svatopluk Šturma, byl to Zdeněk Chlouba, Klára Šturmová a hlavně skvělej Vladimír Mikysek. Klobouk dolů, před vaším umem, představivostí a pružností ve chvílích, kdy to není jednoduchý.
Pak tady byli kulisáci a parta, která se vždycky postarala o fungování všeho a všech. To byli Tomáš Horký, Jan Procházka, Milan Salaš, Josef Matějíček a Lukáš Chalupa. Byla s nimi mimořádná spolupráce. Díky chlapi, byli jste boží!
Ti, co se převlékli, vžili se do rolí a někdy ty role i žili. Ti, co se nebáli a dali kus svýho života, umění, času a srdce do rolí stvořených géniem. Kateřina Marková jako nespoutaná a nezkrotná Kateřina, Karel Smejkal jako divoký, smělý a plný emocí Petruccio, Bára Sekničková jako koketka, milá a hodná Bianca, Dušan Čermák jako klidný, trochu vypočítavý a mírný Baptista, Jakub Sedlák jako snílek plný lásky Lucentio, Pavel Pařízek jako věrný a vychytralý Tranio, Lukáš Pařízek jako dobrohloupý a oddaný Grumio, Tomáš Kotačka jako vypočítavý, přímý a dobrý Gremio, Štěpán Musil jako oddaný, bez emocí a věrný Biondelo, Jiří Kratochvíl jako vášnivý, drzý a toužící po lásce Hortenzio, Jiří Vávra jako drsný a trochu namyšlený Vincentio, Lucie Kučerová jako upřímná, tvrdohlavá a trochu zlá Vdova a nakonec právě Lucce a Martině Salašové díky za záchranu představení v Moravských Budějovicích. VŠICHNI jste byli po celou dobu tým snů! Vážím si vás a skláním se před vaším umem. Ta, která na konci našeho Karla pucuje jak školáčka si zaslouží speciální díky a poklonu až k zemi je Sandra Ficová.
Nakonec chci moc poděkovat těm co byli vždy ve vyprodaném hledišti, vám divákům. Protože ti všichni, co jsou tady zmínění a ještě mnoho dalších, kteří se na tomto podíleli to dělali pro vás! A věřím, že právě pro to, to bylo skvělý!
Díky je slabé slovo. Neexistuje výraz pro můj údiv, a pro můj vděk. Vážím si vás! Už teď se těším na další činohru! Tentokrát krásnou pohádku.
Josef Marek
