Díky rekonstrukci roztáhnou knihovníci křídla
Zveřejněno 13. 11. 2023 11:01
Rekonstrukce knihovny se blíží. Město získá moderní instituci, která nebude jen půjčovnou knížek. Stane se společenským volnočasovým centrem. Knihovníci opustí stísněné prostory a budou mít šanci ukázat, k čemu všemu knihovna slouží.
Podle Koncepce rozvoje knihoven na léta 2012 až 2027 mají být centrem komunit, vzdělávací institucí a správcem kulturního a znalostního bohatství. Právě proto by měly mít multifunkční prostory vybavené potřebnými moderními technologiemi. A přesně po takovém místě knihovna volala už dlouho. „Naše působiště je sice útulné, ale velice malé," vysvětluje prapůvodní důvod k rekonstrukci ředitelka Ivana Vaňková.
Knihovna se díky zahradě má kam rozrůstat. Podél zdi hasičského hřiště přibyde sál vhodný k pořádání výstav, přednášek, besed nebo třeba kurzů. Jeho tvář se bude měnit podle potřeby. Možné jsou klasické řady židlí i stolová úprava. A když ho knihovníci vyklidí, odehraje se tam třeba Noc s Andersenem.
„Kromě toho v zahradě vyroste divadlo, po kterém přímo toužíme. Vášnivě hrajeme už léta, ale rovněž v provizorních podmínkách," posteskla si ředitelka. Divadelní představení jsou specifikem místní knihovny. Tříčlenný ansámbl je vždy hodně akční a děti vtahuje do děje. „Dítě není pasivní divák. Musíte ho pohádkou pohltit," dodala. Na stavbě budoucí malé scény je zajímavé, že architekt využil svahu zahrady k stupňovitému hledišti.
Ze Standardu pro dobrou knihovnu vyplývá, že stávající podmínky knihovny je třeba brát jako provizorní. Například má pouze 15 studijních míst z 28 až 70 standardních. To s úspěchem vyřeší multifunkční sál. Nebude-li v něm zrovna probíhat nějaká aktivita, poslouží jako tichá studovna. Knihovna by také měla během roku připravit 150 až 300 vzdělávacích, kulturních a komunitních akcí pro veřejnost. „To ale není snadné ani pro takto zdatný a sehraný tým. Třeba vloni jsme jich připravili 122," vzpomíná ředitelka.
Standard pro rekonstrukce zase říká, že vstup do knihovny by měl být doplněn biblioboxem. Ten už má ta zdejší celé roky a hodlá ho doplnit ještě o knihobox. Knížky tak bude možné mimo provozní dobu nejen vracet, ale také si půjčovat.
Dalším technickým prvkem se stanou bezpečnostní brány. Protože bude celý prostor propojen, musí mít knihovna kontrolu nad tím, s čím uživatel odchází.
Projekt rekonstrukce městské knihovny má tolik zajímavých detailů a řešení, že se nutně vkrádá otázka, nakolik měli knihovníci možnost do projektu mluvit. „Maximálně," prohlašuje nadšeně ředitelka Vaňková a dodává: „Podařilo se nám vytvořit skvělý tým složený z projektanta, puntičkáře v nejlepším slova smyslu, a architekta snílka, který miluje výzvy. A oba naslouchají mému názoru odborníka ve svém oboru. Každý z nás tří má za sebou také celou řadu šikovných kolegů a konzultantů. Musí být vyzdvižena také role zřizovatele. Bez obdivuhodného přístupu vedení města by nebylo nic."
Knihovny existují již více než tisíc let. První známá obecní knihovna na území naší republiky vznikla už v roce 1834, ta velkomeziříčská jen o pár let později, tedy roku 1889, a snad proto mohou knihovny u někoho budit dojem, že se jedná o staré a tudíž přežité instituce. Ivana Vaňková si to pochopitelně nemyslí. „Knihovny se nyní velmi proměňují, i co se týče jejich nejobvyklejších služeb. Péče o čtenáře probíhá jak v tradičním, tak ve virtuálním světě. U nás je to nyní tak půl na půl. Mohu uvést loňská čísla. Fyzických návštěv bylo 27 000, virtuálních 25 000! Reálných výpůjček, na mysli mám knihy, zvukové knihy, noviny, časopisy, stolní hry, 59 000 a virtuálních 41 000. K nim patří zejména návštěvy webových stránek, čtenářského konta, on-line katalogu. Není to tedy o tom, že bychom setrvávali u starých způsobů. Měníme se stejně jako všechno kolem nás. Pamatujete si časy výpůjček na papírové kartičky? Moderní informační systém Lanius jsme zavedli před 27 lety. V roce 2005 ho vystřídal Clavius a od roku 2017 si užíváme Tritius. Ten mezi knihovnami naprosto převládá a díky tomu čtenářům otevírá obrovské možnosti," vysvětluje ředitelka. Spolupráce mezi knihovnami se ale neomezuje na meziknihovní výpůjční službu. Knihovny se navzájem inspirují, navštěvují a pomáhají si. Společným cílem je spokojený uživatel.
Jak už bylo řečeno, spektrum činností knihoven, a tu místní nevyjímaje, je ohromné. Námitka tedy může znít: Neleze knihovna v našem malém rybníčku do rákosí jiným institucím? Odpověď Ivany Vaňkové je v tomto případě naprosto jednoznačná: „Myslím si, že špetka přátelské, neagresivní konkurence je jedině ku prospěchu. Vede ke kvalitě provedení i pestrosti nabídky."
Jan Uher
