David Filip: V prostředí internetu je pro děti snazší si ubližovat
Zveřejněno 14. 9. 2022 8:00
Špatné vzájemné vztahy, návykové látky, šikana, rasismus, xenofobie. To vše jsou důvody, proč lektoři z Centra prevence Oblastní charity Žďár nad Sázavou přijíždějí do škol v rámci školské selektivní primární prevence. „Zavřené školy a s tím spojená on-line výuka často negativně změnila vztahy ve třídách," upozorňuje vedoucí Centra prevence žďárské Charity David Filip s tím, že pandemie covid-19 zvýšila potřebu s děti a mládeží ve školních kolektivech pracovat.
Co se stane, když u vás zazvoní telefon a učitel řekne: Přijeďte, ve třídě máme problém?
Zpravidla si domluvíme schůzku a na osobním setkání se bavíme o tom, co se ve třídě děje a jak můžeme pomoci. První setkání se koná ve škole a trvá přibližně hodinu.
Kolik návštěv potřebujete, abyste školnímu kolektivu pomohli?
Je to různé, ale zpravidla se domlouváme na tři setkání, kdy každé má své zaměření. První je mapovací, abychom se s třídou seznámili a navzájem se poznali, druhé je cíleno na spolupráci a komunikaci, a to poslední se zaměřuje na nastavení pravidel a následné práce se třídou.
Využíváte tedy i metodu sociometrie?
Ano. Sociometrie je v podstatě sběr dat o vztazích v kolektivu, kdy za pomoci dotazníků žáci vyplňují, jak se ve třídě mají, jak vnímají chování spolužáků či své postavení mezi ostatními.
Jakými nástroji se pak snažíte změnit klima ve třídě?
Ve třídě pracujeme formou zážitkové pedagogiky. Chceme, aby si žáci společně něco prožili, zkusili. Na základě získaných zkušeností navrhujeme možné změny atmosféry ve třídě.
Co je cílem vaší práce s dětským kolektivem?
V programech selektivní primární prevence se snažíme ukázat žákům cestu, jak se k sobě navzájem chovat, jak společně komunikovat nebo řešit náročnější situace. Dále se zaměřujeme na kooperaci třídy s třídním učitelem, aby jeho práce se třídou byla co nejefektivnější.
Můžete na jednom konkrétním případě popsat, jak se vám ve školním kolektivu podařilo změnit jeho chování k lepšímu?
Ozvala se nám třídní učitelka z prvního stupně, že se děti v její třídě k sobě nechovají hezky, nadávají si, vzájemně se posmívají a mají problém se respektovat. V rámci našeho programu selektivní primární prevence jsme se zaměřili na komunikaci ve třídě, kdy pomoci různých aktivit na spolupráci jsme žákům ukazovali, jak důležité je společně komunikovat a kooperovat, že to je lepší než na sebe křičet a hádat se. Na základě těchto postřehů jsme nastavili s žáky i třídní učitelkou pravidla, která vytyčila dětem jasné mantinely. Také jsme pomohli třídní učitelce vytvořit koncepci třídnických hodin, které teď slouží i jako pravidelná reflexe atmosféry ve třídě.
Dnes tato třída funguje, tak jak má?
Nebylo to samozřejmě hned, ale postupem času se atmosféra ve třídě zlepšovala. Již několik let je to fungující kolektiv, který občas řeší drobné problémy, ale už má nástroje, jak s nimi pracovat.
Učíte děti, aby si samy uměly říci o pomoc?
Ano, to si myslím, že je základem. Snažíme se motivovat žáky, aby dokázali pojmenovat to, co se jim nelíbí a nebáli se to sdělit někomu, komu v rámci školy věří. Zpravidla je tou osobou třídní učitel.
Jak důležitá je role školy a rodičů při řešení problémů ve třídě?
Bez pomoci rodičů se to v podstatě neobejde. Je zásadní, aby rodiče byli dobře informovaní, co se ve třídě děje a sami se podíleli na motivaci žáků změnit své chování. U školy to platí stejně, když nebude mít škola zájem problém řešit, tak se těžko dosáhne nápravy. Škola je živý organismus a bez kooperace všech stran – učitelů, rodičů, žáků, to nikdy nebude mít potřebný efekt.
Stále pokulhává spolupráce učitelů s rodiči? Pedagogové říkají: Nemůžeme za rodiče vychovávat. Rodičové naopak běduji: Co tam v té škole s těmi dětmi děláte...
Asi bych to neřekl takto plošně. Jsou školy, kde je spolupráce nastavena na velmi vysoké úrovni a jsou školy, kde se ideální kanály stále hledají. Dle mého názoru nejde odevzdat dítě do školy a říct: Školo vychovej, a jako rodič čekat, že se to stane. Stejně ale nejde čekat, že celou výchovu zajistí rodiče a dítě se bude ve škole pouze učit. Je to proces, kdy učení a výchova jdou ruku v ruce. Když rodiče a pedagogové dokážou komunikovat a hledat řešení, je ten proces mnohem snazší, než když hledají důvody, proč to nejde.
Jaké rizikové chování u dětí ve školních kolektivech převládá?
Obecně platí, že nejčastěji školy ve svých třídách řeší vztahy mezi žáky. Může to být způsobeno různými faktory, jako jsou například sociální, kulturní, vzhledové a tak dále. Ta škála, proč se k sobě žáci nechovají hezky, se za posledních několik let nezměnila, jen k tomu přibylo prostředí internetu, kde je snazší si ubližovat. I když se to děje v prostředí, které není přímo ve škole, do vztahů mezi dětmi ve třídách to zasahuje. Do vztahů se výrazně promítl i covid-19, kdy se třídy společně neviděly i několik měsíců, což se následně odráželo i na klimatu ve třídách.
Jaké návykové látky jsou v současné době mezi dětmi v oblibě?
V poslední době si všímáme velké oblíbenosti lyftů, tedy nikotinových sáčků, které vzhledem k tomu, že nepatří mezi tabákové výrobky, jsou pro děti volně prodejné. Mezi žáky je také rozšířené užívání elektronických cigaret. Do jejich povědomí se rovněž dostává návyková látka Kratom.
Zabýváte se i nezdravým zdravotním stylem u dětí?
V rámci programů všeobecné primární prevence cílíme i na tuto oblast. Energetické nápoje vnímáme jako velký problém již několik let, kdy z nápoje primárně určeného pro dospělé se stal nápoj užívaný ve velké míře dětmi.
Řešili jste již problémy se začleňováním dětí ukrajinských uprchlíků do školních kolektivů?
V loňském školním roce jsme se se žáky z Ukrajiny setkali, obecně to je těžká situace pro všechny strany. Myslím, že ty zásadnější rozpory se projeví až v tomto školním roce.
Ve školním roce 2021/22 poskytlo Centrum prevence Oblastní charity Žďár nad Sázavou 373 programů pro 6921 žáků v okrese Žďár nad Sázavou. Spolupracuje s 31 školami. „Jsou školy, se kterými jsme ve spojení mnoho let. To je pro mě vysvědčení o spokojenosti s naší vzájemnou spoluprací," říká vedoucí Centra prevence žďárské Charity David Filip. Jeho tým je složený z lidí, kteří mají zkušenosti. „Zároveň ho doplňujeme výbornými externími spolupracovníky, kteří mají praxi s prací s mladými lidmi i dětmi, a to i těmi na prvním stupni," dodává vedoucí Centra prevence žďárské Charity David Filip.
Kontakt:
Centrum prevence Oblastní charity Žďár nad Sázavou
Horní 22, 591 01 Žďár nad Sázavou
mob.: 777 755 658
e-mail:
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
www.prevence-ochzr.cz
Jiří Marek, koordinátor propagace
Oblastní charita Žďár nad Sázavou
