Trochu divná sezóna je minulostí. Volejbal bude i příští rok prvoligový
Zveřejněno 31. 3. 2022 8:02
Soutěžní období 2021/22 je pro prvoligové muže již minulostí. Patřili jsme k šestici družstev z patnácti, kterým sezóna skončila již 19. února. Divná sezóna. Rok předtím se vůbec nehrálo. Nyní s patnácti účastníky rozdělených do tří pětičlenných skupin. Nedalo se naplánovat nic. Jednou jsme hráli jen v pátek, podruhé pátek doma, sobota venku. Po rozdělení se utvořily dvě skupiny o 1. až 8. místo a o 9. až 15.Hlavně druhá skupina byla hodně složitá. A dohrává se až do začátku dubna. My skončili již tradičně na 8. místě. Jsme v 1. lize pátou sezónu, v té první jsme byli 11., další již vždy na osmé příčce.
Co tedy hodnotit. Jsou klady a jsou zápory. Nejprve tedy to horší – minusy. Naše výkonnost byla hodně nevyrovnaná. Po poslední prohře s Benátkami se soupeř divil, že nejsme mezi posledními čtyřmi celky v play-off. Po prohře v Českých Budějovicích nebo v Plzni bychom si mohli gratulovat, že nehrajeme o záchranu. Výkonnost byla jako na houpačce. Přitom se nedá říct, že bychom trénovali málo a že účast hráčů byla slabá. Vždy nás bylo 12 a více. V tom problém nebyl. Spíš potíže byly s udržením výkonnosti po celý zápas. Dlouho jsme hledali ideální základní sestavu a nenašli jsme ji prakticky do konce soutěžního období. Na jednu stranu to bylo dobře, neboť se na hřiště dostal podstatně větší počet hráčů než v předcházejících sezónách, na druhou stranu velká fluktuace byla jednou z příčin nevyrovnanosti výkonu. Ale zachránili jsme sezónu pro další rok již v listopadu, takže to zas tak velký minus nebyl. Nyní plusy tohoto roku. Nikdo z hráčů po „covidové přestávce" neskončil. Začlenili jsme do družstva celkem 5 juniorů, Matyáše Pospíšila, Martina Smetanu, Dominika Medka, Tomáše Kopeckého a Honzu Vaniniho z nichž první čtyři jmenovaní pravidelně hráli. Výborně využil příležitosti univerzál Martin Pavlovský, který do základní sestavy pouštěl za sebe je hodně sporadicky Honzu Kučeru. Navíc si ještě odskočil na celou sezónu do extraligového Zlína, kde se za svůj výkon rozhodně nemohl stydět. Do extraligového Liberce jsme na 3 měsíce půjčili také nahrávače juniora Tomáše Kopeckého. Vrcholnou formu zažil Jirka Huryta na bloku, dobře mu sekundoval junior Matyáš Pospíšil a v závěru sezóny probudivší se forma Adama Beňáčka. Libero Marek Slavík byla naše hlavní stabilita. V každém zápase podal vždy nadprůměrný výkon. Nahrávači Tomáš Kopecký a Víťa Šimek se dobře doplňovali, i když více příležitosti dostával prvně jmenovaný. Nejvíce pohybu bylo na smeči. Tento post obsadili hlavně junioři Dominik Medek a Martin Smetana. Roman Jaša často chyběl kvůli pracovním povinnostem, ovšem v posledním zápase s Benátkami (kde před 2 lety hostoval) podal životní výkon. Ríša Stanislav nejprve trochu laboroval se zády. Od poloviny sezóny se neustále zlepšoval a jeho výkon vrcholil rovněž až v závěru. Do hry se vrátil i Ondra Žaba a jeho restart v 1. lize poznal hlavně náš soupeř z Hradce Králové. Jeho bratr Štěpán také zasáhl do hry, ale příležitostí bylo méně. Svou premiéru na bloku si odbyl i náš nejmladší hráč Honza Vanini a výborně zaskočil na nahrávce i navrátivší se Filip Kuřec.
Sezóna 2021/22 je za námi. Již teď musíme přemýšlet nad přípravou a na další. Honza Kučera, který u nás hrál s malou přestávkou od 15 let ukončil svou prvoligovou kariéru. Za vše, co vykonal pro náš klub mu děkujeme a patří navždy mezi „ikony" našeho klubu hned vedle Kryšpína, „Rohlíka" Doležala, Petra Vašíčka, „Záclony" Nováka, Danka Římala, „Šampona" Indry, Filipa Auera, Zdeňka Málka, Michala Hrazdiry, Honzy Kasana a dalších. O posilách přemýšlíme, ale vždy jsme razili zásadu, že máme postavený tým na vlastních odchovancích, takže příležitost dostanou hlavně hráči z řad mládeže.
Petr Juda
