Jaká je historie velkomeziříčského lyžování
Zveřejněno 12. 12. 2022 13:35
Ve vzpomínkách Františka Bílka na velkomeziříčského požárnického (přesněji a češtěji řečeno) hasičského průkopníka Tita Kršku se mezi jinými dočteme: František Bílek založil v roce 1889 první sportovní klub ve Velkém Meziříčí pod názvem Český klub velocipédistů.
Mezi dalšími průkopníky – zakladateli uvádí i MUDr. Bruna Kučeru. Ten v létě 1888 navštívil Švédsko, odkud domů přivezl švédské obrázkové časopisy. Když je na jaře roku 1889 členové klubu velecipédistů prohlíželi, uviděli mezi sportovními obrázky také lyžaře. Ihned napsali do Prahy známým obchodníkům se sportovními potřebami, bratřím Potůčkům, o informace. Ti však lyže neznali, ale doporučili meziříčským, aby poslali dotaz do Vídně na Sportvereinigung Wien, který je nasměroval na švédskou firmu Larsens Wabenforetning Kristiania.
Odtud přišel velmi srdečný dopis a místo šesti párů objednaných lyží dvanáct, asi po třiceti švédských korunách, aby je u nás doporučili a uvedli ve známost. Byly to první lyže profesionálně vyrobené, které se dostaly na Moravu. Protože však nikdo neznal způsob pohybu na lyžích, napsali znovu do Švédska o bližší vysvětlení. Dostali velmi pěkný list s náčrty znázorňujícími různé fáze lyžařova pohybu. A v Meziříčí se hned v následující zimě do toho pustili a postupně ovládli základní techniku lyžování.
Abychom mohli upřesnit z předcházející věty „hned v následující zimě", musíme zalistovat v IX. ročníku časopisu „Cyklista" z roku 1893, v čísle prvním, tzn. lednovém. Zde se píše ve zprávě o činnosti Českého klubu velocipédistů ve Velkém Meziříčí na Moravě toto: „Jako v létě na kole, tak i zimního času kluziště cyklistů, jejich přátel a co hlavní, přítelkyně k sobě vábí – a což ty dlouhé sáňky, jak lid u nás letos zavede „ski" nazývá – jak ty bouří mysli naší mládeže...".
Z toho plyne, že lyžování bylo ve Velkém Meziříčí skutečně zavedeno cyklisty a údaj „letos zavedené ski" v časopise „Cyklista" se vztahuje k sezoně 1892 – 93. Snad by se dalo připustit, že zpráva (uveřejněna v lednu 1893) byla psána v prosinci a že tedy „letos zavedené" se mohlo týkat třeba ledna 1892, tedy snad už sezony 1891 – 92.
Zájem o lyžování ve Velkém Meziříčí tak vzrostl, že bylo třeba většího počtu lyží. A tu začal bednář Tomáš Řehořka vyrábět lyže z dyh a Titus Krška ve své obuvnické továrně vázání, avšak ne pro zisk, nýbrž jen proto, aby vyhověl novým pěstitelům tohoto krásného sportu. Později členové klubu uskutečnili i ukázkové zájezdy do okolních míst s předváděním jízdy na lyžích.
A tak vedle vojtěchovského lesníka Vincence Wernera, který vlastnil prokazatelně nejstarší lyže, vyrobené někdy mezi roky 1882 až 1884, Františka Houdka, který v letech 1885 až 1886 byl pověřen, aby kromě základního vyučování v Moravských Křižánkách vzal na sebe i vyučování evangelického náboženství v Moravské Svratce, bylo asi důvodem, proč v zimě začal lyžovat Rudolf Gabessam, který zpopularizoval lyžování na novoměstsku rychle a důkladně, takže už v roce 1893 lyžovali i důstojní občané Nového Města, i náš velkomeziříčský významný rodák MUDr. Bruno Kučera (narozen v roce 1863) byl ten, kdo doporučil velkomeziříčským cyklistům lyže jako formu zimního tréninku, a je tím čtvrtým uchazečem o „medaili za lyžování na Vysočině". MUDr. Kučera patřil také k jednomu ze zakladatelů a prvnímu předsedovi Studentského feriálního sdružení ve Velkém Meziříčí v roce 1881, které se v roce 1908 přeměnilo v akademický klub Velké Meziříčí (AKVM). Za manželku si vzal dceru již zmíněného průkopníka Tita Kršky a v roce 1910 byl jmenován ředitelem zemské nemocnice v Brně. V této funkci setrval plných 20 let.
Závěrem lze konstatovat, že naši předkové v prvním sportovním klubu ve Velkém Meziříčí pěstovali „ski" již v roce 1892.
Petr Zezula
