O tom, jak se dostat z Tržiště až do Edenu
Zveřejněno 10. 7. 2024 8:12
Snem každého fotbalisty je zahrát si minimálně v naší nejvyšší soutěži a nakouknout i do reprezentace. Není moc hráčů, kterým se to splní. Jednou z těch, kteří žijí svůj sen, je rodačka z Velkého Meziříčí Lucie Bendová, hráčka (stoperka) pražské Slavie a reprezentace České republiky. Často je označována jako jeden z nejjasnějších talentů. S Lucií jsme si povídali na fotbalovém stadionu U Tržiště.
Jak se křehká dívka dostane k fotbalu?
Začala jsem v pěti letech. Můj starší bratr hrál fotbal, takže jsem to měla stále před očima. Každý den jsme byli na nějakém zápase a mě to chytlo. Pak se tady ve Velkém Meziříčí pořádal nábor, rodiče mě na něj vzali a já začala hrát.
Takže jste začínala tady U Tržiště?
Ano, tady. Mým první trenérem byl pan Stupka. A pak přišli další trenéři pánové Janák, Invald, Souček, Simr, Blažek, Rosický, Nováček, Brabec a nesmím zapomenout na Jana Šimáčka, který mi hodně pomohl.
Hrávala jste s klukama nebo tady byl i dívčí tým?
Tady blízko Velkého Meziříčí žádný kvalitní dívčí tým nebyl a aby mě rodiče každý týden někam vozili, to opravdu nešlo. Mně to ale nevadilo, byla jsem spokojená.
A jak to bylo dál?
V osmi letech jsem se díky panu Pavlasovi dostala na zkoušku do Slávie. Tehdy ještě existovaly střídavé starty, takže jsem mohla hrát tady i ve Slávii. Hrála jsem a trénovala s klukama a když byl nějaký turnaj na Slávii, tak mě pozvali a já jim šla pomoct.
Na trvalo do Slavie jste odešla kdy?
Nejprve jsem odešla na dva roky do Třebíče do fotbalové školy a někdy ve čtrnácti jsem se upsala Slavii.
Odejít v takovém věku do Prahy, to asi není nic jednoduchého?
Hlavně pro rodiče to bylo asi těžké, ale já jsem před sebou měla jeden směr a šla jsem si za tím. Takže já byla docela v pohodě.
Ve Slavii jste začínala v jakém týmu?
Začínala jsem ve starších žákyních a pak už jsem šla tým od týmu.
V Praze jste začala i studovat, že?
Začala jsem studovat na střední škole obor bezpečnostně právní činnost. První dva roky jsem byla na internátu a teď jsem dva roky na hotelu na Slavii.
Jak se dají, jestli se vůbec dají, srovnat podmínky ve Slavii s podmínkami v klubu v malém městě?
Ve Slavii mám profesionální smlouvu, a to do roku 2026, a samozřejmě, že tréninkové nebo relaxační podmínky jsou na jiné úrovni.
Nedávno jste odmaturovala a teď vás, jak předpokládám, čeká další studium?
Podala jsem si dvě přihlášky, a to na pajdák a na FTVS (fakulta tělesné výchovy a sportu – pozn. autora), na obou obor tělovýchova a dostala jsem se na FTVS.
Kdy jste poprvé nakoukla do A týmu Slavie?
V áčku hraji od šestnácti let. To jsem byla ještě v kategorii juniorek, takže jsem hrála jak za juniorku, tak za áčko.
Vzpomenete si ještě na váš první zápas v 1. lize?
Popravdě nevzpomenu.
Ale na první derby se Spartou si určitě vzpomenete.
Ano, tak na to si vzpomínám. Derby je prostě jiný zápas. Každý z něho má respekt a popravdě řečeno to není ani tak úplně fotbal, je spíš o bojovnosti a o tom, jak to má kdo nastavené v hlavě.
Kolik titulů se Slavií už máte?
Se Slavií mám tři tituly a tři české poháry.
Už jste si zahrála i Ligu mistrů?
Tento rok jsem měla úspěšný a zahrála jsem si všechny zápasy v Lize mistrů. Zahrála jsem si proti Lyonu, St. Pöltenu a Branu.
Jaká je atmosféra v ženské Lize mistrů?
Nejlepší to bylo v Lyonu. Obrovský stadion, spousta lidí, ale v té chvíli to člověk moc nevnímá, protože je zapálen do hry. Tam se nám podařila uhrát remíza.
A kolik lidí chodí na ligu?
Jak na který zápas. Když jsme hrály derby v Edenu, tak tam bylo přes pět tisíc fanoušků, když hrajeme na domovském stadionu v Měcholupech, tak na derby přijde kolem tisícovky lidi, na normální zápas tak sto dvě stě.
Studujete, hrajete profesionálně fotbal, jak to jde dohromady?
Někdy byly problémy s uvolňováním ze školy, ale měla jsem dobrého třídního učitele, takže se to vždycky vyřešilo. I Slavia se školou počítá. Nějak jsem to zvládla, odmaturovala jsem.
Je to pár týdnů, co jste tady U Tržiště hrála se Slavií finále poháru. Jaké to je hrát před svými?
Bylo to super, když jsem zjistila, že se to bude hrát tady, kde jsem vyrůstala a s fotbalem začínala. Byla to pěkné se sem vrátit po těch letech. Přišla se na mě podívat celá rodina. Bylo to fajn.
Sledujete výsledky FC Velké Meziříčí?
Když jsem doma, tak se jdu kouknout, ale není moc času.
A jak to máte s reprezentací?
Do té jsem nahlédla už v U15, kde jsem byla kapitánka, v U17 taky a v U19 jsem taky byla kapitánka. S U19 jsme se dvakrát dostaly na Euro. Teď jsem byla v nominaci do ženského Áčka, ale z rodinných důvodů jsem nemohla hrát, tak věřím, že přijde další pozvánka.
Co vás čeká v příští sezoně?
Volno nám už skončilo. Začali jsme už 25. června trénovat. Čekají nás nějaká přípravná utkání s Wolfsburgem, Bayernem a nějakými polskými kluby. A pak už liga a Liga mistrů, ve které bychom chtěly uhrát lepší výsledky.
Slavia je v ženském fotbale u nás jistě top týmem, ale nekoukáte už dál, někam k nejlepším evropským ligám?
Určitě bych si jednou chtěla zakopat v zahraničí, ale ve Slavii, když budu hrát, tak se vypracuji a zlepším se a pak se můžu ohlížet po zahraničí, třeba po Německu nebo Itálii.
V mužském fotbale jsou docela velké peníze. Platí to i pro ženský fotbal?
V Evropě se dá vydělat, ale není to tak, že bych po fotbalové kariéře už nemusela pracovat. Ve Slavii má hodně holek k fotbalu ještě svoji práci.
Bavíme se neustále o fotbale nebo o škole, máte čas ještě na něco jiného?
Času moc není, ale když už je, tak v Praze je pořád co dělat. Já jsem všestranný sportovec, takže si jdu zabruslit na inlajny nebo si zahrát badminton nebo volejbal. Je pořád co dělat. Když si chci odpočnout, tak zajdu do sauny nebo do kina.
Takže si od sportu odpočinete při sportu a třeba na přítele vám už asi čas nezbývá?
Ne, to bohužel ne. Na to bude čas po kariéře (smích).
Dnes se po fotbalových trávnících prohání stále více holek, co byste jim poradila, aby se jednou dostaly tak daleko jako vy?
Hlavně je fotbal musí bavit a pak musí makat a jít si za svým snem.
-Petr Chňoupek-
