Svoboda: Největší hrozbou lidské civilizace je lidstvo samotné
Zveřejněno 15. 9. 2020 12:12
Evropský festival filozofie se na své pondělní přednášce 14. září zaměřil na téma vesmír. Je vesmír zdroj poznatků, nebo existenční hrozba? Na otázku odpovídal Jiří Svoboda z Astronomického ústavu Akademie věd ČR a Ondřej Santolík z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd. Moderátorem přednášek i následné diskuze se stal Josef Krob, profesor katedry filosofie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, která je odborným garantem festivalu. V úvodním slově specifikoval ředitel festivalu Milan Dufek průběh přednášky, která se vůbec poprvé odehrála formou videokonference.
První online přednáška se zaměřila na Hrozby pro život na Zemi a začala stručným vhledem do historie. „Současnou největší hrozbou je Planetka 99942 Apophis, která Zemi mine o pouhých 30 000 kilometrů, a to 13. dubna 2029," uvedl Svoboda a doplnil, že nebezpečí tkví právě ve vzdálenosti, kde už se nacházejí družice. Posluchači se dozvěděli o možnostech hrozeb pro naši planetu i o jejich pravděpodobnosti. Například sluneční erupce se vyskytují jednou za 100 až 400 let, ale za následek mají výpadek elektrické sítě. Poslední taková událost nastala v noci z 1. na 2. září 1859, kdy erupce na Slunci zapříčinily vyřazení telegrafů. „Největší hrozbou lidské civilizace je lidstvo samotné," uzavřel přednášku Svoboda.
Profesor Santolík nejprve divákům pustil záhadný zvuk a nechal je hádat, co slyšeli. Tipy to byly vskutku zajímavé, kosmická bouře či zvuk vyšetření sonografem. „Jsou to rádiové vlny z bleskového výboje, které se odrážejí od ionosféry," nenechal Santolík diváky dlouho v napětí a tím odstartoval přednášku zaměřenou na kosmické počasí a planetární ochranu.
Zuzana Najtová
