Zahajovací večer Evropského festivalu filozofie představil hrozby a příležitosti koronaviru
Zveřejněno 11. 9. 2020 11:54
Velký sál Jupiter clubu se ve čtvrtek 10. září přenesl do filozofické roviny. Úvod čtrnáctého ročníku Evropského festivalu filozofie provázely přednášky na téma Zaostřeno na koronavirus, celý festival nese podtitul Hrozby a příležitosti. Zahájení se ujal ředitel festivalu Milan Dufek, který po úvodních slovech pozval na pódium starostu města Alexandrose Kaminarase. Společně vítali přítomné, přáli neobyčejný vjem a třeba i odpovědi na některé nezodpovězené otázky. „Existuje mnoho luceren, ale žádná nesvítí sama sobě," tak k posluchačům promluvil Pavel Baran z Akademie věd ČR, která je odborným garantem festivalu. Ondřej Ševeček a Josef Krob z programového výboru festivalu slibovali pozitivní téma v příštím roce, protože se až podezřele daří vystihnout aktuálnost tématu, ačkoliv se o něm rozhoduje s obrovským časovým předstihem. Následoval blok tří přednášek, který uzavřela diskuze vystupujících s publikem.
Prvním přednášejícím zahajovacího večera byl významný imunolog Václav Hořejší s přednáškou Koronavirus: všechno zlé může být k něčemu dobré. Ačkoliv si to neuvědomujeme, tak i pandemie má svá pozitiva, mezi něž Hořejší řadí nevídaný způsob doplnění znalostí z oboru epidemiologie, virologie a imunologie u veřejnosti, impuls k vývoji nových diagnostických technik i léků, impuls k výzkumu, vyšší využívání práce z domova nebo likvidaci barbarských trhů se zvířaty v Číně. Přednášející také vyzdvihl a pochválil český národ za zodpovědnost, a to zejména v případě nošení roušek a omezení hromadných akcí. Mimo jiné se zamýšlel nad tím, proč se náš stát tolik zadlužuje a nevyužije takzvané „tištění peněz", jako tomu bylo při krizi v roce 2008.
Následovalo vystoupení Zdeňka Hostomského, ředitele Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, na téma Koronavirus a západní civilizace. Hostomský strávil čtvrt století v zámoří a velmi významně se podílel na vývoji léčiv proti HIV a hepatitidě typu B. „Lék se najde," tak začal svůj výklad Hostomský. Přednáška cílila na lékařství, farmacii i destruktivní trendy. „Různá hnutí za práva, ať už antifašistická, sexuální nebo jiná, vidíme na západě. Mohou se takové destruktivní trendy, které jsou teď v USA časté, objevit i v Evropě? Trendy přijdou a my se můžeme dopředu připravit,“ uvedl Hostomský.
Poslední účinkující, Daniel D. Novotný, se zabývá dějinami filozofie, aplikovanou etikou, metafyzikou a dalšími filozofickými disciplínami. Nejprve Novotný v rámci bloku na téma Koronavirus jako existenční hrozba rozdělil hrozby na antropogenní a přírodní, kde uvedl příklady. „Země, které ochraňují veřejné zdraví, těm se daří ekonomicky lépe. Čím více úmrtí, tím více stát hospodářsky ztratí a tím má nižší HDP," zamyslel se ekonomicky Novotný, který ke koronavirovým opatřením doplnil: „Rád je přirovnávám k protipožárním opatřením – dříve nebyly, teď jsou a bereme je jako běžné, a to by mělo nastat i v případě pandemie." Z přednášky vyplynulo, že koronavirus není sice existenční hrozbou, ale indikuje, že tu patogenní hrozby jsou a ty by existenčními hrozbami mohly v budoucnu být.
Diskuze rozpoutala vášnivou debatu na téma roušky. Hořejší a Novotný byli zajedno a roušky uznávají jako funkční opatření, naproti nim stál Hostomský, který za největší kvalitu nepovažuje roušky, nýbrž imunitní systém.
V pátek 11. a v sobotu 12. září proběhnou přednášky od 17 hodin ve velkém sále Jupiter clubu, v neděli 13. září se přednáška na téma Duch ve stroji neuskuteční. Nedělní doprovodný program se odehraje beze změn, to znamená, že na náměstí v 15:30 vystoupí loutkoherecký soubor a v 18 hodin Petr Bende s kapelou. Detailní program naleznete na stránkách Evropského festivalu filozofie.
Zuzana Najtová
