O životě v Číně přednášel Petr Dohnal
Zveřejněno 18. 10. 2017 11:25
Svým třetím vystoupením završil v úterý 17. října Ing. Petr Dohnal cyklus tří přednášek o životě v Číně. Do Jupiter clubu ho pozvala Vlastivědná a genealogická společnost a podle ohlasů je zřejmé, že v budoucnu do svého programu zařadí další vyprávění o této zajímavé zemi.
První téma cyklu se týkalo každodenních starostí a slastí života v Číně, druhé bylo věnováno jižní části země a poslední Pekingu a okolí. Petr Dohnal strávil v této zemi pracovně pět let, během nich poznal mentalitu obyvatel i jejich každodenní život. „Číňané jsou velmi hraví, takové velké děti, a hodně pověrčiví,“ podotkl a vysvětlil, že chodí do parků zpívat, tančit, hrát si s okřídleným závažím: „Běžně večer potkáte v parku starší ženy, které cvičí s meči nebo vějíři.“ Na druhé přednášce dostal od posluchačů domácí úkol, zjistit, proč jsou čínské střechy prohnuté. „Nastudoval jsem, že je to ochrana proti zlým duchům, kteří se po střeše nesklouznou na vlastní pozemek, ale k sousedovi,“ s úsměvem objasnil známý prvek čínské architektury.
Poté již posluchače pozval na procházku Pekingem, jehož název „Bei-džin“ v čínštině znamená Severní hlavní město. Město samo se dělí na šest okruhů, které pomáhají orientaci v něm. Pro zajímavost, první okruh kolem centra města – Zakázaného města – z roku 1912 měří 17 kilometrů, poslední šestý téměř 200 kilometrů. Všechny hlavní památky byly budovány v jedné linii, která měla poukazovat na fakt, že císař je středem všeho dění. První zastávkou, kam byli posluchači pozváni, se stal Chrám nebes. Je to velký park a s chrámem uprostřed, pomyslný střed vesmíru, ve kterém císař jednou do roka obětoval zvířata a květiny, aby zajistil lidu úrodu.
Náměstí nebeského klidu se stalo několikrát svědkem důležitých událostí země, například vyhlášení Čínské komunistické republiky 1. října 1949. Nachází se na něm také Čínské národní muzeum. Přes Bránu nebeského klidu se turista dostane do Zakázaného města, ve kterém se mohl pohybovat pouze císař, jeho rodina, hlavní úředníci země. Císařovy konkubíny vstoupily do města jen jednou, západní branou, po své smrti byly vynášeny východní. Současné neobydlené Zakázané město se potýká s problémy, které způsobují hnízdící ptáci. Jeho vybavení z 9 999 místností bylo odvezeno na Tchaj-wan.
Dalším cílem byla Bubnová věž, ze které se oznamoval čas v době, kdy Číňané neměli zvony. Za ní stojí Zvonová věž. Je památníkem šikovnosti čínských slévačů, nachází se zde osm metrů vysoký zvon s průměrem téměř tři metry. Mezi nimi je náměstíčko, kde se prodávají zajímavé pochoutky, smažení cvrčci, larvy a podobně. Z něj se návštěvník dostane do Hutongu, oblasti, která ukazuje, jak Peking vypadal do roku 1912. Je to místo úzkých uliček a krámků.
Vyprávění bylo doprovázeno fotografiemi i smyslovými prožitky, vůní vonných tyčinek, hudbou, mezi posluchači koloval čaj, čínská čepice nebo malá plyšová opička. V závěru padly otázky mimo jiné i ohledně islámského náboženství v Číně. „Islám se šíří přirozenou cestou, islámští věřící mají hodně dětí. Islám je tam v jiné pozici než v Evropě, nesmí se stavět nové minarety. Muslimští obchodníci jsou známí jako velmi poctiví a pracovití lidé, mají vždy čerstvé zboží. To je v rozporu s tím, co nám předkládají média u nás,“ odpověděl Petr Dohnal.
Další přednáška 24. října bude věnována třetí části vyprávění o Velkomeziříčsku a české literatuře s Karlem Kotačkou.
Jitka Kočí
