Do Jupiter clubu zavítala slavná divadelní herečka devatenáctého století, Sarah Bernhardt
Zveřejněno 3. 5. 2017 10:32
Ve hře Božská Sarah si ji zahrála po dvacetiletém rozvažování Iva Janžurová, jejím hereckým partnerem byl tentokrát Kryštof Hádek. Komorní komediální hru režírovanou Alicí Nelis přivezlo do Velkého Meziříčí pražské Divadlo Kalich.
„Jako polomrtvá, vysušená ještěrka připláclá na kámen, kterou drtí zaťatá pěst Slunce,“ povzdechne si horkem sužovaná legenda francouzského divadla a nutí svého společníka, oddaného tajemníka Georgea Pitoua, podat jí tu slunečník, tu gramofon, tu poznámky k druhému dílu chystaných pamětí. „Najala jsem si vás, abyste mi pomáhal,” opakuje mu, rozčilující se jeho nemotorností, ale zbožňující ho. Ve svém domě na pobřeží, při pozorování denní poutě Slunce po obloze a přemítání o jeho nevyhnutelném konci, ho trápí hraním her, které odhalují hereččiny vzpomínky. Potkává se v nich s matkou, věčně kritizující Sářin vzhled, zaměstnání, celý život, vyděračského amerického agenta, zesnulého manžela. Nakonec i Oscara Wilda, osamělého a sedícího v kolečkovém křesle na pláži. Sára se mu svěří, že plakala, když seděl ve vězení. „Jsme poslední svého druhu,“ svěřuje se mu, a ptá se: „Myslíte, že lidé nové doby, kteří budou žít po nás, kteří vlastně už žijí, pochopí, co jsme chtěli říct, dokázat? Budou číst naše paměti?“
Diváci ocenili herce dlouhotrvajícím potleskem.
Jitka Kočí
