Obyčejnější věci jsou někdy cennější než zlato, zaznělo v pohádce Sůl nad zlato
Zveřejněno 12. 3. 2017 20:21
Hodinu z nedělního odpoledne mohly děti i se svými rodiči strávit ve společnosti pohádky. Divadelní agentura Praha přivezla do Jupiter clubu představení Sůl nad zlato v lehce upravené podobě s polidštěnými postavami.
Maruška, hodná, nekonfliktní dívka s velkým srdcem, či tvrdohlavá, šperky milující Albínka? Která bude lepší královnou? Takové dilema řeší nešťastný král, jenž má jen jedno království a dvě dcery. Vše je idylické až do králových narozenin, kdy v Maruščině gratulaci zazní klasické: Mám Tě ráda jako sůl. A královský otec ve výbuchu hněvu dcerku vyžene. Do děje zasáhne kouzelná Maruščina kmotřička bylinkářka a z království zmizí všechna sůl. Zatímco dochází k nápravě krále, trápeného sladkým jídelníčkem a rozmarnou Albínou, toužící po zlaté, ne jen pozlacené koruně, Maruška se učí trpělivosti u své kmotřičky a povídá si s mluvící kozou Cecilkou.
Albínu situace v zámku těší, nemůže se dočkat, až se stane královnou. Její sny o špercích zhatí klenotník požadující za své zboží platbu v soli. Moudrá kmotřička se už na to celé dál nemůže dívat a za lamentace: "Co se ještě musí stát, abys konečně přišel k rozumu, králi?" posílá Albínu do nehostinné krajiny, kde bude bloudit, dokud neodprosí krále i sestru. Otec se s Maruškou smíří v chaloupce v lese, král pochopí cenu soli, Albína se omluví všem a všichni slíbí, že už si budou soli vždycky vážit.
Jitka Kočí
