Špitálek zažil premiéru
Zveřejněno 8. 6. 2023 9:53
Středeční koncert festivalu Concentus Moraviae ve špitálním kostele sv. Kříže byl věnován barokní hudbě a nesl trošku tajemný název Vídeňské houslové sny. Koncert zahájil starosta města Alexandros Kaminaras, který vyzdvihl nejen kulturní a uměleckou úroveň festivalu, ale i jeho funkci poznávací a propojovací. Setkávají se totiž nejen umělci a publikum, ale také starostové pořadatelských měst, kteří k němu mají příjemný až povznášející důvod.
Na housle preludoval mladý houslista Vojtěch Jakl, který po brněnské JAMU pokračuje ve studiu na Schola Cantorum Basiliensis. V podstatě bezprostředně před koncertem si z Bazileje zaletěl do Brna, kde mu právě postavili nové housle a odtud už vedla cesta do Velkého Meziříčí, kde je publikum slyšelo vůbec poprvé. Vojtěch totiž nehrál na klasické moderní housle, ale na nástroj, který je kopií houslí barokních. Kompletní se žádné nedochovaly, a tak při tvaru hmatníků houslaři vycházejí třeba i z obrazů holandských mistrů.
Do hry poněkud netradičního nástroje teorby nás nechala vstoupit Kateřina Maňáková, která je stejně jako Vojtěch absolventkou JAMU v Brně a nyní pokračuje na Královské konzervatoři v Den Haagu. Teorba disponuje vskutku hlubokými basy, které hře dodávají opravdovou hloubku, na niž se například kytara nezmůže.
Celým koncertem provázela příjemným a velmi civilním slovem virtuózní Barbara Maria Willi, hudebně pak na varhanní pozitiv. Několikrát nazvala přednesené hudební skladby dobrodružstvím a spolu s Vojtěchem a Kateřinou se do nich vrhali přímo po hlavě. Časově jsme se pohybovali od konce 17. do začátku 18. století.
Bouřlivé aplausy provázely celý koncert a zakončily ho zasloužené standing ovations. Ani to však nepřinutilo interprety k přídavku. Barbara Maria Willi to omluvila a vysvětlila jednoduše: „Nezlobte se, ale našeho houslistu jsme zcela vyčerpaly. Už opravdu nemůže!" Po koncertu následovalo ještě krátké povídání s muzikanty, kde si zájemci mohli barokní housle prohlédnout zblízka a vyseknout osobní poklony.
Jan Uher
