Dlouho očekávaná přednáška prof. Ungera posluchače nadchla
Zveřejněno 31. 1. 2018 13:12
I přes nastupující chřipkovou epidemii se koncertní sál Jupiter clubu zcela zaplnil členy Vlastivědné a genealogické společnosti i četnými zájemci z řad veřejnosti. Přednášky prof. Josefa Ungera z Ústavu antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně jsou tradičně velmi úspěšné a oblíbené. Tentokrát byla účast rekordní. Téma Některé nové archeologické objevy na Vysočině přilákalo téměř stovku posluchačů.
Prof. Unger se v přednášce věnoval těmto pěti hlavním tématům:
Zaniklá ves Přibyslavice u Velké Bíteš
Jedná se o jinou obec než Přibyslavice současné. Už v roce 1437 byla vesnice pustá. V r. 2017 provedl tým prof. Ungera sondáž v předpokládané lokalitě, která je dnes zarostlá lesem. Podařilo se nalézt zlomky keramiky s příměsí grafitu, pocházející z doby kolem poloviny 13. stol., kdy probíhala kolonizace Vysočiny, a dále zlomky keramiky s příměsí slídy, která je datována do 14. a 15. století. Dalším nálezem byly zahloubené části špýcharu, což byla dvoupatrová stavba, kde ve spodním patře, suterénním, se nacházel sklep a v horním patře byl sklad obilí.
Středověké tvrziště typu motte Rohy u Skřinářova
Pojem „motte“ pochází z francouzštiny a označuje sídlo drobné šlechty. Motte u Skřinářova nebylo nikdy dokončeno. Pravděpodobně vznikalo v souvislosti s plánovanou těžbou stříbra, které tam ale prospektory nebylo nalezeno. Velké množství balvanů v příkopu u motte zřejmě mělo
Zřícenina hradu Kraví hora u Kuroslep
První zmínka o hradu pochází z roku 1367. Hrad byl dobýván v roce 1409 i později. Ve 40. letech 15. století byl již opuštěný. Zřícenina se nachází na vysokém skalním ostrohu nad řekou Oslavou v blízkosti Kralic. Průzkum tam probíhal na základě snímků z leteckého skenování. Tým archeologů a jejich příznivců nalezl vstupní bránu do hradu s vlčí jámou pro padací most. Zlomky keramiky pocházely z 1. poloviny 15. stol. Podařilo se objevit hroty střel do kuší, zlomky ostruh a nožů.
Šibenice ve Velkém Meziříčí
Podle dopisu Karla Janíčka z roku 1935 bylo při jarním tání v lokalitě Na Spravedlnosti objeveno velké množství kostí. Jednalo se o hromadný hrob. Kosti byly posléze uloženy na moráňském hřbitově. Podle písemných zdrojů byla šibenice ve Velkém Meziříčí kamenná, rozměrů zhruba 6 x 6 metrů. Tým archeologů provedl v roce 2017 Na Spravedlnosti dvě dlouhé sondy bagrem, ale pozůstatky kamenné šibenice bohužel nenašel.
Výzkum v souvislosti s protipovodňovými opatřeními ve Velkém Meziříčí
Autor průzkumu z roku 2013 Pavel Hušťák nalezl stopy po dřevěném opevnění města v podobě tzv. polského plotu. Plot, resp. opevnění tvořily 1,5 až 2 metry od sebe vzdálené dřevěné kůly vypletené proutím. Meziříčský plot je datován do 60. let 15. století. Ve zkoumané lokalitě byly nalezeny fragmenty vyčiněných kůží, kovářská struska a keramický kachel z 15. století s motivem zmrtvýchvstání Krista. Jak podotkla v diskusi PhDr. Marie Ripperová, podobný kachel se nachází ve sbírkách zdejšího muzea. Bylo by zajímavé porovnání obou artefaktů, co se týče formy i materiálu.
V diskusi potom proudily informace oběma směry. Prof. Unger seznámil přítomné s postupem prací při zkoumání šibenice v Ivančicích. Poté následoval dotaz na lokalitu Šibeník v Křižanově. Touto problematikou se zabývá dlouholetý člen a místropředseda VGS Ing. Hromek. Jeho poznatky prof. Ungera zaujaly a projevil zájem i o zaniklou ves Urbanice v blízkosti Křižanova. Dr. Martin Štindl se v souvislosti s donátorkou kostela sv. Mikuláše zmínil o zaniklé vsi Lhota u Petrávče. Prof. Unger nastínil, že obecně je třeba spolupráce místních nadšenců znalých poměrů s odborníky. A neopomněl dodat, že tato práce přináší mnohá dobrodružství a překvapení.
Helena Švecová
