Město pokračuje v obnově hrobky rodiny Kallabovy
Zveřejněno 6. 8. 2020 9:19
Hrobka rodiny Kallabovy, která patří mezi nejvýznamnější hroby na starém hřbitově na Moráni, prošla první fází obnovy. Poté, co v loňském roce nechalo město opravit zadní stěnu náhrobku, pokračují nyní práce na obnově samotné plastiky pod vedením akademického sochaře Vlasty Douši.
Předmětem druhé fáze opravy hrobky je kompletní rekonstrukce přední části objektu, tedy pískovcového podstavce s litinovou plastikou. Pískovcový sokl s plastikou, dominanty celého objektu, prochází během čtvrt roku obnovou. Dočkají se mechanického očištění, obnovy barev i spárování, dotvoření kovových doplňků a nového nátěru. Druhou etapu oprav kulturní památky za 207 000 korun uhradí, tak jako tu předchozí, město s přispěním krajské dotace. Ta pokryje zhruba polovinu nákladů. V rámci první fáze opravy, která proběhla na podzim loňského roku, nechalo město opravit bezmála šestimetrovou stěnu v zadní části náhrobku. Vlhkost pronikající do cihlového zdiva a teplotní změny způsobily během let nedůstojný stav celého objektu. Stavební práce zahrnující čištění povrchů objektu, rekonstrukci původní a doplnění nové modelace či další stavební práce vyšly na 750 000 korun. Necelou polovinu nákladů uhradila dotace Kraje Vysočina z programu Památky 2019.
Hrobka velkomeziříčské podnikatelské rodiny Kallabovy se nachází ve východní části hřbitova u obvodní zdi, označena je číslem 15. Původně se kolem hrobky nalézala litinová ohrádka, která se však nedochovala. Centrálním bodem hrobky je velký podstavec, na kterém je litinová socha znázorňující ženskou postavu s knihou v ruce opírající se o kříž. Za sochou ve zdi se nachází povětšinou prázdné výklenky, ve kterých bývaly desky s nacionály zemřelých. Dodnes se dochovala pouze jedna deska v němčině, na které je uveden František Kallab s manželkou. Z šesti náhrobků patřících členům rodiny se podařilo zachránit jen čtyři, a z toho pouze tři zůstaly na původním místě.
Rodina Kallabova byla stará soukenická a podnikatelská rodina, která žila ve Velkém Meziříčí po mnohé generace. Jejich předkové bývali cechmistři. V roce 1846 založil poslední cechmistr František Kallab se svými syny továrnu na sukno. Ta se brzy rozrostla do obřích rozměrů se skoro pětistovkou zaměstnanců, a jejich sukno se pro svoji jemnost stalo velmi žádaným nejen na domácím, ale i zahraničím trhu. Díky zakládání nadací se František Kallab ve Velkém Meziříčí zasloužil o rozvoj vzdělanosti a její dostupnosti pro chudé žáky.
M. Hudková
