Stovky lidí využily příležitosti prohlédnout si katovnu
Zveřejněno 9. 1. 2016 15:47
AKTUALIZOVÁNO:
Poté, co byla velkomeziříčská katovna léta opuštěná, v pátek přivítala návštěvníky. Společnost historického šermu TAS, která má objekt od města ve výpůjčce jako sklad svých věcí, umožnila lidem jeho prohlídku a k tomu navíc předvedla i vtipné vystoupení.
Jedinečnou příležitost si nenechaly ujít stovky zájemců. „Lidí přišly asi tři stovky, možná víc. Mnozí chodili již před zahájením akce, průběžně se střídali a na přednášku historika Martina Štindla pak bylo vevnitř šedesát lidí a dalších osmdesát venku. Takže jsme ji pro velký zájem po našem vystoupení zopakovali ještě jednou,“ říká hejtman společnosti TAS Radek Kamenský. Akce skončila asi v šest hodin, ale i pak ještě dorazilo pár lidí.
Všichni se živě zajímali o budovu, její historii, současný stav i další plány, co s ní bude. Po létech chátrání bez údržby bylo třeba pro základní užívání za účelem skladu provést alespoň hlavní úpravy. Členové společnosti museli nejprve vyvézt nepořádek, byly ho čtyři kontejnery, opravit a zprovoznit vodovod, elektroinstalaci, udělat zednické práce, vymalovat, spravit podlahy a další, za což dali z vlastních soukromých zdrojů třicet tisíc korun. Nicméně výsledek stojí za to. Každý návštěvník měl možnost z výstavky fotografií, které zachytily původní stav, posoudit, jaký kus práce v katovně šermíři udělali. A další je čeká. „Chceme v renovaci objektu pokračovat. Chystáme se na kůlnu, půdu, venkovní úpravy a další nutnosti,“ vyjmenovává Radek Kamenský s tím, že podobnou akci jako v pátek by chtěli určitě zase zopakovat i s větším využitím venkovních prostor – třeba na podzim nebo za rok. Aby bylo vidět, s čím se pohnulo k lepšímu.
Ostatně už teď lidé oceňovali, že katovna zase žije. „Šermíři odvedli skvělou práci, když ve svém volném čase dokázali proměnit neútulnou a zchátralou katovnu v místo sloužící opět historii," podotkla jedna z návštěvnic objektu s tím, že za jejich obětavou činnost jim patří dík. K příjemnému zážitku přispělo i občerstvení, které skupina připravila pro hosty. Koláčky i horké nápoje všem přišly vhod.
Historik popsal roli kata ve společnosti
Velkým přínosem byla poutavá přednáška Martina Štindla, který v dobovém oblečení seznámil návštěvníky s historií objektu. Ten sloužil jako rasovna a katovna, tedy budova obávaná, lidmi nevyhledávaná. „S rasem nikdo nechtěl nic mít, měl těžký sociální úděl, rasové, biřici a kati byli považováni za sociální odpad a čelili společenskému vytěsnění," sdělil vedoucí místní pobočky okresního archivu M. Štindl. „Toto neblahé řemeslo se tedy většinou dědilo z otce na syna, syn biřice si brával dceru kata a podobně. Povolání kata zatěžovalo obecní rozpočet, proto si jej dříve mohla dovolit pouze královská města, kati často putovali vykonávat své povolání na zakázku i jinam. Aby se kat dokázal uživit, věnoval se také stahováním mršin z pastvisek, likvidací nemocných a pošlých psů či jiných zvířat," popsal historik. Ve spojitosti s meziříčskou katovnou byla zmíněna jména jako Gruber, Herz, rod Vokurků, z nichž poslední František Xaver koupil dům v roce 1714. V blízkosti katovny stávalo tzv. smrtliště, tedy dnešní smetiště a dále tzv. mrštník, kde se zahrabávaly mršiny. Poslední poprava se uskutečnila v r. 1729.
„Zaznamenali jsme k naší akci samé pozitivní ohlasy. Lidé nám fandí. My jsme zase rádi, že o nás vědí – co jsme zač, čím se zabýváme. Odpoledne otevřených dveří tedy podle nás dopadlo dobře a splnilo svůj účel. Chceme katovnu postupně zapojovat do kulturního života ve městě,“ uzavřel Radek Kamenský.
Martina Strnadová, Dana Cejnková
________________________________________
Společnost historického šermu TAS působí již dvacet let. Vystupuje na dobových akcích, slavnostech nejen ve Velkém Meziříčí a okolí, ale jezdí po celé republice. Má kolem dvanácti stálých členů a další nadšence – externisty. Na repertoáru má šermířské ukázky od gotiky po baroko.
Slovo Tas v názvu společnosti je křestní mužské jméno, které bylo v raném středověku poměrně rozšířené. Jména jako Tas, Smil nebo Arkleb byla populární ještě v druhé polovině 16. století.
________________________________________
