Velké Meziříčí ocenilo osobnosti, které se zasloužily o jeho rozvoj
Zveřejněno 14. 11. 2024 20:53
Za vřelého potlesku, projevů vděku, chvil dojetí i špetky humoru převzali ocenění za mimořádný přínos k rozvoji Velkého Meziříčí Jan Podstatzky-Lichtenstein, Stanislav Tvarůžek a Bořivoj Pejchal. Jiřímu Michlíčkovi a Zdeňku Svobodovi bylo uděleno in memoriam. Slavnostní akt historicky prvního předávání Ceny města Velkého Meziříčí se odehrál ve čtvrtek 14. listopadu 2024 ve velkém sále Jupiter clubu.
Laureáti obdrželi z rukou starosty Alexandrose Kaminarase, místostarosty Martina Kamana a radní Andrey Vašíčkové pamětní list a artefakt z kovu a skla, jehož autorem je Petros Martakidis. Pro vyjádření nejvyššího uznání města svým obyvatelům ztvárnil ikonickou dolní bránu s výplní stylizovaného městského znaku. Jde nejen o nezaměnitelný stavební prvek Velkého Meziříčí, ale zejména o symbol spoje mezi vnějším a vnitřním, veřejným a privátním, novým a původním, libým a provozním, sakrálním a profánním, a to doslovně i metaforicky. Artefakt řemeslně zpracovali Milan Pestr a Marta Štanglová. Autorkou konceptu udělování ceny města i scénáře ceremoniálu je jednatelka Jupiter clubu Adéla Šoukalová.
„Cena města je vyjádřením vděku za to, co jste Velkému Meziříčí dali svojí činností. Je to mimořádně důležité, neboť na práci jednotlivců závisí síla a kvalita komunity,“ řekl úvodem starosta Alexandros Kaminaras.
Každou z osobností, která svým dílem významně obohatila Velké Meziříčí, poté představil krátký medailon. Jan Podstatzky-Lichtenstein byl oceněn za dlouholetý kulturní přínos městu v kulturní oblasti. Zdejší zámek díky němu jen vzkvétá. „Je samozřejmé, abychom se starali, vždyť je to naše dědictví. Je pěkné, že zámek žije,“ řekl a dodal: „Tady se cítím doma. Jsme rádi, že jsme v Meziříčí.“
Bořivoji Pejchalovi náleží cena města za celoživotní dílo v oblasti výtvarného umění. „A to mi profesor Fiedler na gymnáziu říkal, když štítivě držel v prstech moje pavýtvory, na a šlahni s tím doma o stodolu. Tak kvůli němu jsem začal malovat,“ reagoval Bořivoj Pejchal při přebírání artefaktu.
Stanislav Tvarůžek byl oceněn za celoživotní přínos pro město v oblasti sportu, kterému fandí dodnes: „Sport je důležitý, protože vychovává odmala k zodpovědnosti, kolektivnímu myšlení a odolnosti,“ vysvětlil svůj celoživotní postoj z pódia, když držel v rukou kovovou bránu města.
Za Jiřího Michlíčka, oceněného in memoriam za přínos pro rozvoj společensko‑kulturního života města, přebírala artefakt s pamětním listem vnučka Natálie. A za Zdeňka Svobodu, oceněného in memoriam za dlouholetý přínos v kulturní oblasti města, syn Dušan.
Projevu uznání za občanskou zodpovědnost se dočkali i Jiří Cízl z Třebíče a Michal Jež z Velkého Meziříčí, a to oceněním ve zvláštní kategorii za mimořádný počin v loňském roce. Okamžitou resuscitací zachránili život dospělému muži, u něhož došlo v květnu roku 2023 k zástavě srdce při rekreačním sportu.
Ceremoniál okořenila swingová hudba v podání Mr. Kong & His Swinging Monkeys a slovem provázel Pavel Hájek.
„Pevně věřím, že jsme dnes společně započali něco nového, unikátního, co budou dodržovat i naši následovníci,“ uzavřel slavnostní večer starosta a vyzval: „Víte-li tedy o někom, kdo by si cenu města zasloužil, dejte nám vědět. Právě spouštíme nominace na další ročník.“
Martina Strnadová
Laureáti Ceny města Velké Meziříčí 2024
Jiří Michlíček
18. 9. 1954 – 15. 2. 2022
in memoriam za přínos pro rozvoj společensko‑kulturního života města
Jiří Michlíček byl velkomeziříčským patriotem, politikem a činorodým tvůrcem, který svým objektivem zachycoval krásy a život svého milovaného města. Jeho fotografické a filmové snímky se objevovaly na pohlednicích, kalendářích, výstavách či při různých městských akcích, čímž se stal neodmyslitelnou součástí kulturního a společenského života ve Velkém Meziříčí.
Byl iniciátorem a organizátorem mnoha kulturních projektů, mezi nimiž vyniká Velkomeziříčské kulturní léto, které se stalo oblíbenou a již tradiční akcí v našem městě. Spolupracoval s místními institucemi, jako je Jupiter club – dřívější Jednotný klub pracujících, muzeum a další. Výrazně se podílel na Evropském festivalu filozofie a celkově kultivoval společenskou scénu ve městě.
Kromě kultury vnášel Jiří Michlíček rovněž lidskost do politického dění. Jako jeden z nejvýznamnějších novodobých politiků Velkého Meziříčí dokázal najít společnou řeč mezi politickými soupeři a hledal kompromisy, které městu prospívaly. Významně se zasloužil o rozvoj partnerství Velkého Meziříčí s chorvatským městem Tisno.
Byl také vášnivým poutníkem, který se vydal na mnohé duchovní cesty. Uskutečnil slavnou pouť do Santiaga de Compostella, ale i další výpravy do Vídně, na horu Říp nebo do údolí Dyje. V okolí našeho města i na Vysočině je jen málo cest, které s holí a foťákem neprochodil. Poutnickou pokoru ze svého putování přinášel domů a šířil do celého města.
Bořivoj Pejchal
28. 12. 1953
za celoživotní dílo v oblasti výtvarného umění
Bořivoj Pejchal patří mezi nejvýraznější osobnosti a nejuznávanější umělce Velkého Meziříčí i Vysočiny. Svojí tvorbou ovlivnil nejen uměleckou scénu. Jeho výtvarná kariéra čítá kolem sedmdesáti autorských výstav a dalších sto čtyřicet kolektivních, což svědčí o jeho významném přínosu do světa výtvarného umění.
Studiu malby se věnoval na Škole výtvarného myšlení v Brně pod vedením profesora Igora Zhoře. Od roku 1992 je členem Unie výtvarných umělců České republiky a Klubu výtvarných umělců Horácka, což mu umožnilo propojit svou tvorbu s širším uměleckým světem.
Jako technický pragmatik s výtvarným cítěním vkládá Bořivoj Pejchal do své tvorby geometrický motiv. Autorova minimalistická díla se vyznačují čistými geometrickými tvary, které rezonují s architektonickými prvky. Tato syntéza techniky a umění propůjčuje jeho pracím potenciál ovlivňovat nejen vizuální umění, ale také urbanistiku a krajinnou architekturu.
Neomezuje se jen na malbu, ale věnuje se též keramice a sochařství. Velkou inspirací je mu příroda, zejména struktury povrchů přírodních objektů, které přenáší do svých děl. V 80. a 90. letech svou tvorbou reagoval na ekologické problémy a devastaci přírody, což dodalo jeho dílům silný společenský a environmentální rozměr.
Bořivoj Pejchal je uznávanou osobností, která významně přispěla k výtvarnému dědictví Vysočiny a jeho tvorba oslovuje generace svou precizností, smyslem pro detail a hlubokou propojeností s okolním světem.
Jan Podstatzky-Lichtenstein
13. 8. 1937
za dlouholetý přínos v kulturní oblasti
Jan Podstatzky-Lichtenstein je významnou osobností spojenou s Velkým Meziříčím, zejména zámkem a jeho obnovou. Jeho životní příběh začal dramaticky, když jako desetiletý chlapec musel v roce 1948 opustit Československo. Po více než čtyřiceti letech strávených v zahraničí se vrátil do vlasti až po pádu komunistického režimu, aby převzal zpět rodový majetek.
V šedesátých letech pracoval pro bývalého rakouského arcivévodu Ottu Habsburského, který se zasazoval o sjednocení Evropy na křesťanských základech. Jan organizoval setkání významných evropských politiků a působil jako tlumočník a překladatel, čímž přispěl k utváření Evropského společenství. Sám sebe označuje za „českého Evropana“ a je zastáncem myšlenky, že jedině sjednocená Evropa může v dnešním světě obstát.
V 90. letech se Jan Podstatzky-Lichtenstein ujal obnovy velkomeziříčského zámku, který patří k nejvýznamnějším historickým památkám regionu. Aktivně spolupracuje s městem na rekonstrukci a zvelebování celého areálu. Nedávno byla biskupem požehnána zámecká kaple, která prošla opravou a zdobí ji zrestaurovaný oltář i vitráže v okně. Mezi nejvýznamnější objev, o jehož odkrytí se zasadil a který přispívá k českému kulturnímu dědictví, patří fresky ve zrekonstruovaném Rytířském sále. Pocházejí z doby kolem roku 1300 a jejich odhalení je považováno za jedinečný kulturní přínos.
Díky Janu Podstatzky-Lichtensteinovi velkomeziříčský zámek ožívá a stává se opět jedním z klenotů české historie, jehož obnově věnoval obrovské úsilí a nadšení.
Stanislav Tvarůžek
2. 5. 1943
za celoživotní přínos pro město v oblasti sportu
Stanislav Tvarůžek se řadí k významným osobnostem sportu i podnikání ve Velkém Meziříčí. Působil jako ředitel firem Kablo a Draka Kabely, kde ukázal své manažerské schopnosti. Jeho skutečnou vášní však vždycky byl sport, kterému se věnoval nejen jako aktivní hráč, ale hlavně jako oddaný sportovní činovník.
Stanislav Tvarůžek hrával košíkovou a nohejbal, ale proslavil se zejména jako trenér házené, ačkoliv tento sport sám nikdy aktivně nehrál. Přes třicet let vedl dívčí a ženské házenkářské týmy, s nimiž dvakrát postoupil do 1. ligy – což bylo historicky významným úspěchem pro velkomeziříčskou házenou. Jeho oddanost sportu přesahovala hranice házené. Působil jako funkcionář v kopané, kde zastával roli předsedy, a po Zdeňku Svobodovi převzal funkci starosty TJ Sokol Velké Meziříčí. Aktivně pracoval také v předsednictvu župy plk. Švece.
Jeho vliv na sportovní život města byl obrovský. Jako dlouholetý předseda sportovní komise podporoval rozvoj různých sportovních odvětví, včetně basketbalu, atletiky, nohejbalu, karate, gymnastiky či sokolské všestrannosti. I díky jeho úsilí bylo postaveno zázemí pro házenou a moderní sportovní hala, která dodnes slouží místním sportovcům.
Stanislav Tvarůžek zanechal nesmazatelnou stopu v historii sportovního dění Velkého Meziříčí a je symbolem obětavé práce pro místní komunitu.
Zdeněk Svoboda
1. 4. 1934 – 19. 12. 2021
in memoriam za dlouholetý přínos v kulturní oblasti města
Zdeněk Svoboda byl výraznou osobností Velkého Meziříčí, která spojovala vzdělání, kulturu a sport. Povoláním učitel, působil mnoho let jako ředitel základní školy Sokolovská, kde nejen vychovával generace žáků, ale také formoval komunitu a školní život. Jeho vášeň pro divadlo však zásadně ovlivnila kulturní scénu města.
Zdeněk Svoboda dlouhodobě působil v divadelním souboru Vysočina, který vedl a odehrál v něm řadu rolí. Později své zkušenosti předával jako režisér a rádce mladým amatérským divadelníkům z místního souboru Špatně namíchaný bublifuk. Jeho poslední velká role byla po boku Davida Matáska a herců Národního divadla ve scénickém čtení Našich furiantů, což svědčí o jeho umělecké vytrvalosti i v pokročilejším věku.
Nezastupitelnou roli měl také v loutkoherectví. Celkem dvacet čtyři let věnoval loutkohereckému souboru při Jupiter clubu, z toho deset let jako jeho principál. Jeho hlas ožíval v postavách čertů, draků, králů, laskavých dědečků nebo čarodějů, čímž získával obdiv nejen dětí, ale i dospělých diváků.
Zdeněk Svoboda byl rovněž známým moderátorem mnoha významných akcí, zejména tradičních vánočních koncertů, které uváděl s charakteristickou grácií a elegancí.
Kromě umění byl Zdeněk Svoboda zapálený i pro sport. Byl členem a dlouholetým starostou místního Sokola, kde inicioval anketu Sportovec města Velké Meziříčí, která v roce 2024 oslavila své pětadvacáté výročí. Jeho odkaz tak přetrvává nejen v kultuře a sportu, ale i v inspiraci, kterou poskytoval svému městu a jeho obyvatelům.
