Odhalením pamětní desky v Krásněvsi vyvrcholila vzpomínka na spisovatele Dvořáka
Zveřejněno 21. 9. 2020 11:03
Vzpomínková akce formou literárněhistorického semináře připomněla život a dílo spisovatele Ladislava Dvořáka. Rodák z Krásněvsi, který by letos oslavil sté výročí svého narození, prožil bohatý život ovlivněný nejenom podpisem Charty 77.
Seminář s cílem připomenout život, dílo a odkaz Ladislava Dvořáka uspořádala pod záštitou Českého centra Mezinárodního PEN klubu a za podpory města Velké Meziříčí rodná obec Krásněves za spolupráce s Gymnáziem Velké Meziříčí, Moravským zemským archivem v Brně – Státním okresním archivem Žďár nad Sázavou a Pedagogickou fakultou Univerzity Hradec Králové. Odborný program na půdě gymnázia interpretoval Dvořákovu tvorbu pro děti a dospělé a připomenul spisovatelův život od jeho dětství prožitého v Krásněvsi a Velkém Meziříčí, přes vysokoškolská studia, až po vyjádření nesouhlasu s totalitním režimem a podpisem Charty 77. Součástí odborného programu bylo literárně dramatické představení, v režii Jaroslavy Šiktancové z pražské Divadelní fakulty Akademie múzických umění.
Závěrečná část programu proběhla v Krásněvsi za přítomnosti široké rodiny Ladislava Dvořáka a hostů. Odhalení pamětní desky v režii starosty obce Karla Uhlíře se zúčastnilo mnoho obyvatel, kteří si přišli prohlédnout vzpomínku na významného rodáka. Autorem desky, zasazené do žulového kamene z blízkého lesa, je sochař Jiří Marek. Recitací básně Výheň, zavzpomínal se slzami v očích na svého otce také syn Ladislava Dvořáka.
Básník a prozaik Ladislav Dvořák (1920-1983) byl autorem dětských knih, překladatel, literární historik a publicista. Vystudoval velkomeziříčské gymnázium, za války pracoval jako dělník v továrně, poté v letech 1945 až 1949 studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy bohemistiku a filosofii. V této době začal publikovat své první básně. Studia však na protest proti politickým čistkám na vysokých školách nedokončil, což mu uzavřelo na dlouho dobu dveře literárních nakladatelství.
V šedesátých letech znovu vydal několik sbírek a řadu knih pro děti, stal se také členem redakčních rad dětských časopisů. Po vpádu vojsk Varšavské smlouvy na území Československa začal pracovat v Národní knihovně, odkud ho po podepsání Charty 77 vyhodili. V sedmdesátých letech vycházel v samizdatu a v zahraničních sbornících mezi českými zakázanými autory. Soubor próz Ladislava Dvořáka vyšel pod pražským nakladatelstvím Torst v roce 1998.
M. Hudková