Děti zasadily do krajiny třešně

Zveřejněno 3. 4. 2025 8:55

Patnáct nových ovocných stromů lemuje cestu ze Lhotek na Fajtův kopec. Stromořadí vysadily děti ze lhotecké základní školy pod vedením Jana Oulehly a učitelky Moniky Kamenské. Jde o již třetí komunitní výsadbu v této místní části Velkého Meziříčí.

O dvě předchozí větší komunitní výsadby ve Lhotkách byl mezi veřejností značný zájem. Lhotky jsou tak bohatší o řadu starých odrůd hrušní a dalších ovocných stromů, které v regionu v minulosti rostly. Předseda komise pro místní správu a současně sadař a ekolog Jan Oulehla tentokrát školákům k výsadbě přichystal zejména staré odrůdy třešní. „A to proto, že jiné ovocné druhy nejsou vhodné k cestám. Mají totiž příliš nízké nebo převislé koruny. Ty by pak bránily v cestě projíždějícím autům a traktorům. Třešně je možné zapěstovat nasazením koruny do takové výšky, aby nepřekážely. Navíc je výsadba jen z jedné strany cesty, aby bylo možné se stromům vyhnout. Třešně mají oproti jabloním a hrušním i tu výhodu, že nebudou padat na vozovku," vysvětlil Jan Oulehla.

Ve středu 26. března po poledni vyrazil průvod dětí v reflexním odění od školy k cestě za vesnicí. Na místě již byly vykopané díry a nachystané nářadí, voda na zalévání, mulčovací štěpka i stromky. Žáci nejprve dostali instruktáž a pak se pustili do výsadby. Osvědčila se jim práce ve čtyřčlenných skupinkách. Dva zasypávají díru hlínou, zatímco třetí v ní drží stromek a čtvrtý udusává botami zeminu okolo kořenů. A při nošení konve s vodou nebo nádoby se štěpkou se mohou všichni střídat. Dobrovolnické sázení totiž nesmí být dřina, ale spíš radost a zábava. I proto po třech hodinách práce přišlo na řadu opékání špekáčků.

„Výsadby s dětmi jsou fajn. S dospěláky se totiž moc nestává, že by se některý z nich záměrně zamotal do pletiva proti okusu, další se pustili do závodu v ježdění na kárce nebo že by někdo zkoušel, jak vlastně funguje odtok vody samotíží prostřednictvím vlastních bot," popsal Jan Oulehla průběh výsadby s dětmi a dodal: „Je to jedna z forem, jak dětem přiblížit jejich okolí a podpořit budování pozitivního vztahu k němu. Pozitiva ovocných stromů v krajině spatřuji v motivaci široké veřejnosti k vycházkám, při nichž mohou mít strom jako jeden z cílů i jako příjemnou zastávku na trase."

Dominantou nového stromořadí ze Lhotek jsou třešně starých odrůd vyšlechtěných před 2. světovou válkou. „Za zmínku jistě stojí Rychlice německá, která plodí již v květnu, nebo Donnisenova se žlutými plody. Nechybí tu ani rarity, jako je například odrůda Kassinova raná, kterou bychom sháněli marně, protože se standardně nemnoží," vyjmenoval sadař vysazené odrůdy, přičemž vypíchl jednu z největších lahůdek, a to Medovku, která plně dostojí svému pojmenování. Vybrané odrůdy zde budou zrát postupně v rozpětí od května do července.