V Bíteši připravili tradiční včelařskou výstavu
Zveřejněno 8. 12. 2015 12:37
Tradiční včelařskou výstavu ve Velké Bíteši v předvánočním období pořádají včelaři od čtvrtka 10. 12. do úterý 15. 12. 2015 (výstavní sál Klubu Kultury, Masarykovo nám. č.5, vždy od 9. do 17. hodin).
Na výstavě je k dostání medové pečivo, svíčky z včelího vosku, výrobky z včelích produktů, několik druhů medoviny, medové 15°pivo atd. Nechybí tradiční exponát – včely v proskleném úlu. Na výstavě bude ke zhlédnutí i zakoupení naučný a dokumentární film na CD o včelaření a včelařích na bítešsku. Průvodci na výstavě se rádi s dětmi mateřských i základních škol ale i se všemi ostatními návštěvníky podělí o svoje zkušenosti s chovem včel a zajímavosti z jejich života. Pro praktické včelaře budou přichystány některé zajímavé včelařské pomůcky, pro nové zájemce bude v prodeji i dostatek odborné literatury.
Včelí chléb
Včelím chlebem se označuje fermentovaný pyl, který je nepostradatelnou složkou výživy včel. Zatímco med je pro včelu jako zdroj energie, pyl je zdrojem stavebních látek. Včela – podobně jako člověk – nedokáže ve svém těle vytvářet bílkoviny, které potřebuje k růstu a obnově svých tkání. Je tedy zcela odkázána na přísun potřebných bílkovin formou své potravy. Pyl jsou samčí pohlavní buňky vyšších rostlin sloužící k jejich rozmnožování. Jednotlivé rostliny vytvářejí ohromné množství pylových zrn. Například jedna samčí jehněda lísky obsahuje okolo 4 000 000 pylových zrn, jehněda břízy 6 000 000, kukuřice 50 000 000, jeden květ jabloně okolo 100 000 pylových zrn. Včely sbírají pylová zrna, která zvlhčují výměšky svých žláz a sbíraným nektarem a donášejí ho do úlu v rouscích v košíčcích na posledním páru noh. Pomocí chytinových bodel pylové rousky včely shazují do dělnicích buněk, kde je jiné včely vrství, dusají a zalévají medem. Pylové zrno je tvořeno bílkovinou hmotou, jež je obalena tuhou blankou. Tato pylová blanka chrání obsah zrna před vodou, sluncem, mechanickým poškozením, ale chrání jej i před působením tak agresívních látek jako jsou například trávicí šťávy v našem zažívacím traktu. Pokud by někdo užíval pyl v takovém stavu, jak ho včely přinesou do úlu, prošel by pyl zažívacím ústrojím bez užitku. Včela toto již objevila dávno, proto v pylu po uložení do buněk nechává proběhnout fermentaci (obdoba mléčného kvašení). Takto upravený pyl je nezbytnou složkou potravy včelího plodu a mladých včel. Roční spotřeba pylu pro jedno včelstvo se odhaduje na 25–50 kg. Výživná hodnota jednotlivých druhů pylu je různá. Směrodatným je obsah stravitelných bílkovin, které způsobují aktivaci hltanových žláz mladušek, podmiňující tvorbu krmné kašičky. Do skupiny dobrých pylů patří pyly z vrb, jív, ovocných stromů, kaštanu, břečťanu, hořčice, máku, jetelů a řepky, do skupiny středních pylů patří pyl z lísky, olše, topolu, buku, jilmu, javoru, pampelišky, chrpy a ke špatným pylům řadíme pyly ze všech jehličnanů. Pyl obsahuje 20-47 % stravitelných bílkovin, 2-4 % tuku, 3-5 % minerálních látek, 12-26 % uhlovodanů, 18-21 % vody a celý komplex vitamínů B. Z ostatních vitamínů obsahuje pyl vitamín A, vitamín H, vitamín P a vitamín C. Celkem lze říci, že všechny látky obsažené v pylu, příznivě ovlivňují látkovou výměnu lidského organismu. Pokud chce člověk využít příznivých vlastností pylu pro své zdraví, má několik možností. Buď je nesmírně trpělivý a speciálním vypichovačem pylu či dřevěným kolíčkem doluje pyl z jednotlivých buněk ze včelích plástů. Další možností je seříznutí voskových stěn buněk nahřátým nožem až k pylu a pyl se zbytkem plástu se rozemele v mlýnku či v mixeru. Pak se rozemletý pyl vloží do medu a máme směs pylu a medu připravenou k použití. Při větší potřebě se využívá rouskovaný pyl. Včela při průchodu do úlů musí projím vloženým pylochytem, kde ztratí většinu přinášených rousků pylu. Ty se pak vyčistí a vysuší. Pylovou konzervu z rouskovaného pylu můžeme připravit např. tak, že převaříme čtvrt litru vody, do ní po vychladnutí na 450 °C dobře rozmícháme 15 dkg květového medu a posléze do medové vody vmícháme 1 kg rouskovaného pylu. Směs dobře promícháme, vlijeme do sklenice překryté jen plátnem a ponecháme při pokojové teplotě stát v klidu. Ve sklenici proběhne mléčné kvašení, asi za čtyři dny směs krémově zhoustne a je připravena k použití. Rouskovaný pyl je možno vmíchat přímo i do medu a po určité době fermentace proběhne sama.
Pyl v lidské výživě je vítaný všude tam, kde tělo potřebuje rychle obnovit tkáně, např. po větších úrazech, po vyčerpávajících nemocech nebo po operacích. Cenný je u pacientů v rekonvalescenci po mozkových cévních příhodách, u vleklých nervových onemocnění nebo u léčby stavů vyčerpanosti. Doporučuje se k celkovému posílení organismu například u vředové choroby žaludku a dvanácterníku, u vleklých i akutních onemocnění jater, při arterioskleróze. Jeho mírného hormonálního působení lze využít při léčbě zánětu prostaty nebo ke zmírnění růstu této žlázy ve stáří. Doporučená denní dávka pylu pro dospělého člověka činí asi 15-30 g, to je 1-2 kávové lžičky nejlépe večer, neboť regenerace organismu probíhá ve spánku. Pyl se nedoporučuje samozřejmě alergikům, dále u nemocí ledvin, v těhotenství a při nádorových onemocněních.
Letošní včelařská sezona byla poznamenaná loňskou velmi chudou snůškou medu a pylu. Včelstva šla do zimy slabší a většinou bez pylových zásob. V mnohých oblastech došlo k přemnožení varroázy a následně propuknutí virových onemocnění. V České republice došlo lokálně k plošným úhynům včelstev a celkově od podzimu 2014 do jara 2015 uhynulo cca 35 % včelstev. To v kombinaci s několikaletým nedostatkem kvalitního medu na trhu způsobilo růst cen medů. Toho opět využily různí nepoctivci a na náš trh se dostávají nekvalitní, falšované medy a dokonce medy kontaminované antibiotiky. Dobrou obranou proti těmto praktikám je kupovat med u „svého" včelaře.
Ing. Josef Janšta, předseda ZO ČSV Velká Bíteš
