Duchovní otec drakiády
Zveřejněno 19. 6. 2024 9:58
Soustružník František Andrla se sice ve Velkém Meziříčí nenarodil, ale nesmazatelnou stopu ve městě zanechal. Podle pamětníků to byl on, kdo je prakticky duchovním otcem dodnes oblíbené drakiády na Fajtově kopci. Pojďme se seznámit s jeho osudem.
František Andrla se narodil 22. října 1885 v Králově Poli. Jeho otcem byl klempíř Jan Andrla, který byl synem domkáře v Králově Poli Floriána Andrleho a jeho ženy Kateřiny rozené Dvořákové. Matkou Františka byla Antonie, dcera domkáře z Králova Pole Františka Kristena a jeho ženy Josefy rozené Saitlové.
František se vyučil soustružníkem a pracoval v dílně na Třebízského ulici v Králově Poli. Dne 29. ledna 1911 se v Brně u sv. Tomáše oženil se služkou z Mostní ulice v Králově Poli Marií (narozena 26. ledna 1884 v Budišově), dcerou domkáře Jana Mana a jeho ženy Marie, dcery celoláníka z Budišova Jana Drápely.
Usadili se v Králově Poli a 19. března 1912 se jim narodila dcera Marie Josefa, která ovšem už 23. března 1913 zemřela. V třetí výročí svatby, 29. ledna 1914, se jim narodil syn František Hynek. Jenže přišla válka a František rukoval na ruskou frontu. Už 9. září 1914 padl u Tomaszówa do ruského zajetí a putoval do zajateckého tábora.
V roce 1918 pobýval v Omsku, kde se 9. července 1918 přihlásil do československých legií. Přijat byl hned druhý den a putoval k 1. záložnímu pluku. Své působení u legií končil v doplňovací rotě. Na jaké lodi se vracel domů, přesně nevíme, ale podle dochované pozůstalosti vše nasvědčuje tomu, že domů ho dovezla loď Edellyn, která z Vladivostoku vyplula 1. června 1920 a v Terstu zakotvila 6. srpna 1920. Edellyn plula přes Havaj a Panamský průplav.
Po návratu z války se spolu s manželkou a dětmi usadil v Budišově, kde se jim 13. prosince 1921 narodila dcera Milada. Ta se v roce 1942 provdala za Aloise Janštu a odstěhovala se s ním do Velkého Meziříčí.
František Andrla se po smrti své ženy Milady odstěhoval do Brna, kde se živil jako listonoš a velmi často zajížděl do Velkého Meziříčí nejen za dcerou, ale i za vnoučaty, s kterými mimo jiné chodil pouštět draky. A tady někde se asi zrodila myšlenka drakiády.
Petr Chňoupek
