Kácení stromů odhalilo historické zídky i vzácné byliny
Zveřejněno 12. 4. 2024 8:37
V období vegetačního klidu proběhlo ve městě kácení stromů se sníženou životaschopností či zhoršenou statikou. Na přelomu ledna a února padlo k zemi zhruba šedesát suchých, poškozených a nebezpečných dřevin v Čechových a Riegrových sadech, které označil předchozí dendrologický průzkum. U vstupu na hřbitov na Karlově byly poraženy schnoucí túje. Postup kácení a obnovy zeleně vysvětluje předseda komise životního prostředí Jan Oulehla.
Při ohlédnutí za uplynulou zimou si leckdo mohl všimnout, že se na městských pozemcích pokácela řada stromů. A nám je to pochopitelně líto a mnohdy se i zlobíme na ty, kteří kácení povolili nebo iniciovali. O to více je pro nás bolestné vidět „zničení" stromů a keřů, na které jsme byli léta zvyklí a které jsme vnímali jako součást identity konkrétního místa.
Řadu občanů zaskočilo kácení v Čechových a Riegrových sadech, kde bylo poraženo stromů nejvíce. O úpravě zeleně v tomto území se mluvilo již delší dobu. V roce 2023 bylo pořízeno dendrologické posouzení. Na základě několika kritérií (vitalita, zdravotní stav, stabilita a perspektiva) bylo například navrženo arboristické ošetření řezem či pokácení některých stromů. Shozeny tak byly například modříny, které na první pohled laickým okem vypadaly zdravě, ale z hlediska posouzení výše zmíněných kritérií bylo doporučeno jejich pokácení. V prostoru lesoparku je umístěno 15 budek pro ptáky, ve kterých hnízdí sýkory, brhlíci, špačci a vrabci. Nemusíme se tedy obávat, že po pokácení některých stromů s dutinami zůstali ptáci „bez domova". Ihned po kácení stromů byla provedena probírka podrostu a vyčištění od nevhodných náletových dřevin. Teď na jaře tak máme jedinečnou možnost detailně si prohlédnout historické kamenné zídky nebo se můžeme zadívat na břečťanem obepnutá torza stromů. V současné chvíli máme zároveň příležitost prohlédnout si porostlé údolí a svahy fialově kvetoucí dymnivkou plnou. Málokoho by napadlo, že se jedná o ohrožený druh a že tak výrazné rozšíření v centru města je vskutku raritou.
K dalšímu výraznému kácení došlo u vchodu na hřbitov Karlov. Komise životního prostředí se zde sešla kvůli prosychajícím tújím již před třemi lety. Od té doby se stav zhoršoval a kácení jednotlivých uschlých jedinců by působilo dost nevzhledně. V této lokalitě byla tedy navržena celková obnova.
Kácení stromů neprobíhá bezdůvodně
Kácení na městských pozemcích se neprovádí bezdůvodně. Nejčastěji je důvodem snížená vitalita stromu nebo jeho zhoršená statika (riziko rozlomení nebo vývratu). Stromy mohou v některých případech významně poškozovat majetek, popřípadě se nachází na inženýrských sítích. Právě stromy na sítích byly v minulosti vysázeny často z vlastní iniciativy obyvatel. Při takovýchto výsadbách často chyběla představa o výsledné velikosti stromu nebo byly zasazeny stromy a keře bránící ve výhledu na křižovatkách...
Ve městě se dnes navrhuje zeleň tak, aby ke kolizím se sítěmi a jiným neduhům nedocházelo. Chcete-li zkrášlit veřejný prostor, rozhodně tak nejednejte na vlastní pěst, ale běžte se svým nápadem za zahradní architektkou nebo na odbor životního prostředí.
Co říká zákon
Měli bychom vědět, že každý strom rostoucí mimo les, v případě většího obvodu kmene než 80 cm ve výšce 130 cm nad zemí, je chráněn zákonem. K pokácení musí mít majitel povolení od obecního úřadu, pokud by jej neměl, dopouští se nelegální činnosti. Výjimku mají pouze ovocné stromy rostoucí v sadech nebo na zahradách. Město musí v případě kácení postupovat stejně jako jakýkoliv jiný občan. V případě žádosti o povolení kácení na městských pozemcích se k věci navíc vyjadřuje komise životního prostředí a kácení buď doporučí nebo nedoporučí. Zákonná úprava nám zároveň říká, že můžeme kácet výhradně v době vegetačního klidu, což je období od začátku listopadu do konce března. V tomto období napácháme nejméně škod, třeba i proto, že ve stromech nebudou zahnízdění ptáci. Letošní jaro mělo o měsíc rychlejší nástup, než je obvyklé. Proto je dobře, že se podařilo pokácet stromy na městských pozemcích již v průběhu zimy.
Jan Oulehla
